Katedrála svatého Petra a Pavla leží na vrchu Petrov v centru Brna a slouží jako sídelní chrám brněnské biskupské diecéze. Jde o jednu z nejvýznamnějších architektonických památek jižní Moravy, kterou brňané znají především z jejího vyobrazení na české desetikoruně. Chrám je zapsán jako národní kulturní památka a jeho vnější silueta se dvěma věžemi vysokými 84 metrů tvoří jednu z dominantních součástí městské krajiny.

Počátky dnešního chrámu sahají hluboce do středověku. Již v 11. až 12. století zde stála románská kaple. V závěru 12. století za vlády markraběte Konráda II. Oty vznikl kostelík s vlastní apsidou a kryptou. Koncem 13. století byl chrám znovu přestavěn, předpokládá se na románskou baziliku – pozůstatky této stavby byly objeveny během archeologického výzkumu na počátku 21. století a jsou dnes přístupné veřejnosti. Postupem času se chrám přeměnil do raně gotické podoby a jeho důležitost rostla, když se stal proboštským kostelem a sídlem kolegiátní kapituly.

Během třicetileté války byl chrám vážně poškozen. Markantní změny přineslo zejména 18. století, kdy byl interiér silně barokizován architektem Mořicem Grimem. Na těchto pracích se podílel významný brněnský stavitel František Benedikt Klíčník. Baroko se zaměřilo především na boční oltáře, hlavní oltář a odstranění značné části gotických prvků. Roku 1777 byl kostel povýšen na katedrálu.

Vývoj chrámu pokračoval i dále. V letech 1879–1891 podstoupila katedrála architektonické úpravy v novogotickém duchu. Presbytář a kaple Panny Marie byly rekonstruovány v tomto stylu. Ústředním prvkem se stal hlavní oltář – jedenáctimetrový pseudogotický dřevěný oltář z roku 1891, který vytvořil vídeňský řezbář Josef Leimer. Znázorňuje Kristovo ukřižování s dvanácti apoštolem vyrytými na spodní části. Dnešní vnější silueta se dvěma věžemi vznikla podle návrhu architekta Augusta Kirsteina, jehož design zvítězil v architektonické soutěži z roku 1901. Přestavba podle jeho návrhů proběhla v letech 1904–1909 v novogotickém stylu.

Interiér chrámu je obohacen množstvím cenných předmětů a uměleckých děl. Skříňový tabernákl v Mariánské kapli pochází z roku 1652 a byl upraven roku 1783 sochaře Ondřejem Schweiglem, který se podílel i na dalších barokních prvcích. Mramorová křtitelnice je dílem Simona Brandta z roku 1656. Lavice pocházejí z roku 1738 od truhlářského mistra Ondřeje Romera. Roku 1909 byly do chrámu instalovány nové varhany od firmy Bratři Paštikové ze Žižkova. Sochař Jiří Marek vytvořil novodobou křížovou cestu. Důležitým artefaktem je také biskupský zvon z roku 1649, který vyrobil Jan Knauff z Opavy a později byl dvakrát přelit – v roce 1669 zvonařem Pavlem Reimerem z Olomouce a v roce 1852 brněnským zvonařem Adalbertem Hillerem.

Kolem chrámu se nachází historické náhrobky brněnských biskupů Václava Urbana Stufflera a Vincence Josefa Schrattenbacha. U levé strany hlavního vchodu lze vidět vnější kazatelnu nazvanou Kapistránka. Pojmenována je podle františkánského řádového bratra Jana Kapistrána, který v Brně kázal v druhé polovině roku 1451. Ačkoli se kazatelna jménem na tohoto kazatele váže, v tutéž dobu nevznikla – byla postavena později jako připomenutí jeho osoby.

Katedrála svatého Petra a Pavla představuje vzácný architektonický palimpsest, v němž se vrstvy románského, gotického a barokního stylu superponují a vytváří jedinečný celek. Interiér s bohatým vybavením a exteriér dominující nad Brnem jsou svědectvím bohatého vývoje, který chrám prožil od středověku do dnešího dne.