Na Poříčí patří k nejstarším komunikacím, které spojovaly Prahu s východními předměstími, především s Vysočany a Hloubětínem. Její název vychází z polohy při pobřeží Vltavy, kde se nacházela středověká osada Poříčí poprvé zmíněná v písemných záznamech z roku 993. Ulice se postupně rozvinula v důležitou tepnu Nového Města. Ve 14. století ji tvořily dvě samostatné části – u náměstí Republiky se nazývala Slaměná, zatímco druhá část nesla jméno Šilinkova podle rodiny novoměstského rychtáře Františka Šilinka. Od druhé poloviny 19. století se ulice nazývala Poříčská, teprve od roku 1894 nese svůj současný název Na Poříčí.

Architektura ulice vypráví příběh více než půl tisíciletí stavitelství. Nejstarší vrstvou jsou zbytky středověkého hradiště ze 2. čtvrtiny 13. století, který dnes poznáme jako Biskupský dvůr. Právě zde stál původně opevněný Špitálský dvůr křižovníků; klasicistní nájemní dům z roku 1846 od Josefa Brenna tak zaujímá jedno z nejstarších míst ulice. Barokní a klasicistní vrstvu reprezentuje mimo jiné Kapucínský hospic u sv. Josefa, původně barokní budova přestavěná v klasicistním stylu v letech 1795 a 1833. Obdobně jsou zde dva domy, které vznikly překrytím gotických staveb – Dům U Volavků, kde Josef Maličký upravil fasády v klasicismu, a Dům U Zlatého slunce.

Druhá polovina 19. století přinesla další zajímavé stavby. Novobarokní Dělnická úrazová pojišťovna na Poříčí 7 pochádzí z roku 1894 od architekta Alfonse Wertmüllera. Právě tato budova se stala známá také proto, že zde počátkem 20. století pracoval Franz Kafka. Z tehdejší doby pochází také nájemní dům s nárožím na Poříčí 18, postavený v letech 1885–1886 podle plánů Antonína Wiehla a Karla Gemperleho.

Počátek 20. století se nesl v duchu zvýšeného komfortu a moderního designu. Hotel Imperial postavený v letech 1913–1914 podle plánů Jaroslava Benedikta je pětihvězdičkový hotel s plastikami od Josefa Drahoňovského. Hotel Atlantik navrhl v klasicistním stylu s novorokokovými detaily Johann Heinrich Frenzel již v roce 1844. Purističtější pojetí přinesla architektuře Palác YMCA z 20. let 20. století, který navrhrnul Eduard Hnilička.

Vrcholem metamorfózy ulice byl vznik řady funkcionalistických staveb v 30. letech a na počátku 40. let. Obchodní dům Bílá labuť z let 1937–1939, dílo architektů Josefa Kittriche a Josefa Hrubého, byl při svém otevření v roce 1939 považován za největší a nejmodernější obchodní dům ve střední Evropě. Nedaleko se zrodil funcionalitistický průchodní dům s pivovarem a restaurací U Rozvařilů (1937–1939) od Františka Marka, kde v přízemí a suterénu sídlí divadelní sál. Pod tímto stropem dříve pracovalo studio D 34 a Divadlo E. F. Buriana, dnes zde sídlí Divadlo Archa. Blízko se nachází Palác Archa z let 1937–1939, navržený Josefem Gočárem. Hotel Axa s bazénem a kavárnou, vytvořený Václavem Pilcem v letech 1930–1932, představuje daleko rafinovanější funkcionalistickou interpretaci hotelové architektury.

Ulici dnes prochází tramvajová trať. Zdá se skrytou galérií těch, kdo se zastavají, aby si prohlédli detaily architektonických slohů od středověku po dobu moderní.