Kostel sv. Vojtěcha se nachází v centru středočeské obce Přerov nad Labem a slouží jako filiální kostel čelákovické farnosti. Jedná se o jednolodní stavbu s půlkruhově uzavřeným presbytářem, která představuje zdařilou symbiózu barokního původu a novorománských úprav z 19. století.

Stavba vznikla v raném baroku v letech 1681–1682. Základní kámen byl položen čtvrtého července 1681 na svátek svatého Prokopa a o rok později byl kostel vysvěcen. Z této původní doby se zachovaly presbytář a přilehlá sakristie – ostatní části stavby byly později transformovány. Dlouho se zdálo, že památka architektur přežije, avšak v roce 1858 musel být kostel uzavřen kvůli pokročilé sešlosti a bohoslužby se přestěhovaly do nedalekých Semic. Osm let později, v roce 1865, došlo k zásadní přestavbě, při které stavba získala současný vzhled s novorománskými prvky. Byla zcela nově postavena loď a věž. Obnovený kostel se pak veřejnosti otevřel dvacátého devátého října 1866. V průběhu 20. století následovaly další opravy, jejichž stopu zanechala datovaná vitráž z let 1944–1945.

Architektonicky představuje kostel harmonickou skladbu. Hranolová věž vykončená čtvercovým jehlanem s makovicí a křížem vyniká nad západním průčelím. Vstupní část se zúžuje pod štítovou stěnou s charakteristickým rizalitem podvěží. Střecha je sedlová, pokrytá bobrovkami. Presbyterium je zdobeno fabionovou korunní římsou, nad ním se zvedá sanktusová vížka s plechovým oblekem a jehlancovou střechou. Při vstupu se návštěvník setkává s klenbami – loď je plochostropá se skrytou římsou, presbytář je pak sklenut konchou s výrazným segmentovým výklenem za oltářem.

Vnitřní bohatství kostela spočívá v jeho oltářích a obrazech. Hlavní oltář sv. Vojtěcha pochází z první čtvrtiny 18. století a zdobí jej obraz světce od malíře Josefa Syrového. Boční portálové oltáře sv. Václava a Panny Marie pocházejí z konce 17. století. Syrův obraz sv. Vojtěcha se objevuje také na drobné kapli, která stojí nad studánkou v polích na jih od obce.

Kostel stojí v náročné historické lokalitě. Nachází se v sousedství zámku a Polabského národopisného muzea se skanzenem lidové architektury, což z něj činí součást celistvého kulturního areálu. Právě v tomto kontextu získává na ceně – není pouhým kostelem, nýbrž důležitou architektonickou součástí středočeské krajiny a svědkem místní historie od baroka do novější doby. >>>>