Morzinský palác, kterým je znám také pod jménem Dům U mouřenínů, se nachází v Nerudově ulici číslo popisné 256/III na Malé Straně v Praze 1. Patří mezi vrcholné stavby pražského barokního slohu a je součástí historické Královské cesty. Od roku 1964 nese status kulturní památky a od roku 1925 v něm sídlí velvyslanectví Rumunska.

Na místě dnešního paláce stály původně středověké měšťanské domy, které byly později přestavěny v renesančním slohu. Jejich majitelé, hrabata Morzinů, zdobili fasádu erby svého rodu v podobě korunovaného mouřenína se zlatým náhrdelníkem. V roce 1668 se pozemky staly vlastnictvím celého rodu Morzinů. Přeměna starších budov v dnešní palác proběhla v letech 1713 až 1714 pro hraběte Václava z Morzinu. Stavbu navrhl Jan Blažej Santini-Aichel, jehož přípravy jsou pro tuto stavbu připisovány jako jeho vrcholné dílo v palácové architektuře. Spolu s protějším Thun-Hohenštejnským palácem představuje Morzinský palác vrchol Santiniho tvorby v této oblasti.

Palác se skládá ze šesti křídel, která obklopují dva dvory s kašnami. Hlavní průčelí, otočené do Nerudovy ulice, se vyznačuje pečlivě vyváženou kompozicí: levý portál má svůj zrcadlový protějšek na straně pravé, kde se místo vrat nacházejí okna. Vstupní část zdobí balkon podpírený heraldickými postavami Maurů. Nad portály jsou umístěna alegorická poprsí personifikující Den a Noc, na atice se pak vypíná řada alegorických soch Čtyř dílů světa. Tuto bohatou sochařskou výzdobu vytvořil Ferdinand Maxmilián Brokoff, mistr české barokní plastiky. V interiéru se dochovaly prvky z různých období: renesanční stropy, rokoková štuková výzdoba (která pochází pravděpodobně od Tommasa Soldatiho), rokoková kamna a klasicistní zařízení pokojů.

Palác byl v 18. století centrem hudebního života – hrabě Václav z Morzinu zde provozoval soukromou hudební kapelu. V jejích službách působila řada vynikajících hudebníků včetně italského maestra di capelly Antonia Vivaldiho. V paláci pobývali také další významní skladatelé jako Antonín Reichenauer, Antonín Möser, František Jiránek a další. Na počátku druhé poloviny 18. století zde snad působil jako kapelník i mladý Joseph Haydn.

Rod Morzinů vlastnil palác až do roku 1881, poté přešel na větev Czerninů. V roce 1925 byl palác kvůli zadlužení prodán Rumunskému království. Podle tolerančního patentu vydaného v roce 1781 byla v paláci zřízena první protestantská modlitebna v Čechách, kterou zřídil generál jízdy Wurmserem. Na levé straně fasády připomíná pamětní deska rumunského knížete Michala Chrabrého (1558–1601) minulost stavby. Dlouholetá tradice si pamatuje pověst, že sochy Maurů na fasádě v noci ožívají a procházejí se po Praze.