Prašná brána stojí na rozhraží ulice Na Příkopě a náměstí Republiky vedle Obecního domu. Je počátkem Celetné ulice, která zde tvoří první část Královské cesty vedoucí až na Pražský hrad.

Její vznik nebyl náhodný. Původně na tomto místě stála brána svatého Ambrože, součást staroměstského opevnění. Postupem času se přejmenovala na Bránu Horskou, pojmenovanou podle důležité cesty na Kutnou Horu. Když nové opevnění Nového Města učinilo staroměstské hradby zbytečnými, brána zpustla. Staroměstští radní si byli vědomi, že polorozpadlá stavba dělá městu ostudu, obzvlášť když v její blízkosti stál Králův dvůr, sídlo mladého Vladislava Jagellonského. Rozhodli se ji zbořit a nahradit stavbou, která by byla důstojnou vizitkou Starého Města.

Stavbu zahájil v roce 1475 zednický mistr Václav, brzy jej však vystřídal stavitel Matyáš Rejsek z Prostějova. Brána byla původně nazývána Nová, založena téměř devět metrů pod úrovní terénu a měřila 42 metrů. Stavba však zůstala nedokončena. Poté, co se král Vladislav přestěhoval na Pražský hrad v roce 1483, ztratili staroměstští o jejím dokončení zájem. Byla jen provizorně zastřešena a postupně přestala plnit jakoukoli funkci.

Svůj název Prašná brána získala v průběhu 18. století, kdy sloužila jako skladiště střelného prachu. Během pruského obléhání Prahy v roce 1757 značně utrpěla a v roce 1799 byla zbavena poškozené výzdoby.

Rozhodující obnovu zažila až v pozdním 19. století. V letech 1878 až 1886 ji podrobil pseudogotické puristické úpravě architekt Josef Mocker, který se inspiroval Staroměstskou mosteckou věží. Mocker dal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžicemi a ochozem, přidal síťovou klenbu v průjezdu a bohatou plastickou výzdobu navazující na zbytky Rejskovy původní výzdoby. Průčelí zdobí sochy čtyř českých panovníků – Karla IV., Přemysla Otakara II., Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. – obklopené znaky zemí, kterým vládli.

Dnes měří brána výšku 65 metrů. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 44 metrů a vede k němu 186 schodů. Od roku 2013 ji spravuje Muzeum hlavního města Prahy. Věž je přístupna veřejnosti a je vlastnictvím Prahy. Pod branou prochází Celetná ulice, na jaře 2021 zde vznikla cykloobousměrka. Prašná brána zůstává jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších míst Staroměsta.