Nejstarší z Olšanských hřbitovů byl zřízen přímo při morové epidemii v roce 1680 na malé ploše pouhých 1131 čtverečních sáhů. Jeho vysvěcení se uskutečnilo 29. ledna 1680 svatomartinským farářem Janem Václavem Olomouckým. Brzy poté, v roce 1682, zde byl postaven kostel svatého Rocha, zasvěcený třem svatým – patronům ochrany proti moru svatému Rochu, svatému Šebastianovi a svaté Rosalii. Tento první hřbitov sloužil svému účelu až do roku 1860, kdy byl zrušen.

Osudový zlom přišel s josefínskými reformami, kdy bylo roku 1786 zakázáno pohřbívání uprostřed měst. Olšanské hřbitovy se tak staly hlavním pohřebištěm pro Staré Město a Nové Město pražské. Druhý hřbitov byl vysvěcen 16. září 1786 světícím biskupem Erasmem Kriegerem. Od té doby docházelo k postupnému rozšiřování hřbitovního komplexu – třetí hřbitov byl založen roku 1835 a vysvěcen v roce 1839, čtvrtý následoval roku 1841, pátý byl vysvěcen v roce 1862. Na přelomu 19. a 20. století pak vznikaly další části – šestý a sedmý hřbitov v roce 1886, osmý a devátý v roce 1889. První obecní hřbitov byl založen roku 1896, desátý hřbitov otevřen roku 1910, a nakonec druhý obecní hřbitov vznikl z pozemků, které byly zakoupeny roku 1917.

Hřbitovy jsou pojmenovány podle zaniklé vesnice Olšany, která kdysi stála na území dnešního Žižkova. Dnes jsou rozděleny ulicí Jana Желivského na dvě části, tvořené celkem dvanácti hřbitovy. Na jejich ploše 50,17 hektaru se nachází přibližně 25 000 hrobek, 65 000 běžných hrobů, 20 000 urnových hrobů, 200 kaplových hrobek, šest kolumbárních zdí a dvě rozptylové loučky. Mnohé z těchto pomníků navrhli významní čeští architekti a sochaři. Nejstarší dochovanou hrobkou je Zelenkova hrobka založená roku 1799, zatímco největším pomníkem je Hrdličkova hrobka s rozlohou 98 metrů čtverečních, která se nachází u hlavního vchodu.

V devátém oddílu hřbitovů roste nejmohutnější strom celého areálu – jasan ztepilý, který je zbytkem původního lesa z dob před založením hřbitova. Odhaduje se, že je starý přibližně 150 let. Zajímavou součástí komplexu je také Nová obřadní síň, která vznikla přestavbou původního krematoria. Toto první pražské krematorium provozovalo kremace od roku 1921 do roku 1932, přičemž původně šlo o novorenesanční interkonfesijní svatyni postavenou roku 1898 podle plánů Františka Velicha.

Ročně zde probíhá kolem 200 pohřbů, 800 rozptylů a 1500 uložení uren, což svědčí o pokračující důležitosti Olšanských hřbitovů v životě hlavního města. Hřbitovy spravuje příspěvková organizace Hřbitovní správa Olšany. Toto místo není jen místem klidu a vzpomínky, ale také architektonickou a historickou památkou, která reflektuje více než tři staletí vývoje a proměn Prahy.