Kostel Nejsvětější Trojice v Nové Vsi je nevyužívaný římskokatolický chrám v okresu Sokolov v Karlovarském kraji. Kostel se nachází v krajině na cestě vedoucí ke hřbitovu, kde stojí i sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, který byl vyhlášen kulturní památkou roku 2012.

Vznik chrámu sahá do počátku 18. století. Na místě dnešního kostela stála barokní kaple Nejsvětější Trojice, která byla postavena v letech 1700 až 1707. Původně sloužila jako filiální kostel podléhající farnímu chrámu svatého Jiří v Bečově nad Teplou. Kaple byla postupem postupně rozšířena – původní loď byla prodloužena a byla přistavěna zvonová věž, vše v barokním stylu. Vnitřní vybavení kostela bylo doplněno roku 1733, a chrám pak byl zasvěcen Nejsvětější Trojici a Korunování Panny Marie. V roce 1738 byly na stěnu umístěny sluneční hodiny. Původní věž musela být roku 1760 snesena, a v její místo byla v letech 1764 až 1771 postavena nová hranolová zvonová věž s charakteristickým barokním cibulovým zakončením. Ve štítovém nástavci portálu je uveden letopočet 1767.

Zlomovým bodem se stala druhá světová válka. Po odsunu německého obyvatelstva byla Nová Ves začleněna do vojenského újezdu Prameny. Kostel postupně chátral a sloužil k různým účelům – byl skladištěm, kinem nebo kulturním sálem pro vojáky. Devastace pokračovala i po odchodu armády. Na počátku 21. století byl chrám v havarijním stavu. Byl převeden z majetku církve do vlastnictví obce, která roku 2011 zahájila jeho postupnou rekonstrukci. V roce 2013 byla provedena oprava věže, střechy sakristie a střechy lodě, kostel byl nově omítnut. Opravy pokračují i v současnosti.

Architekturně se jedná o jednolodní stavbu na obdélném půdorysu s trojbokým presbytářem. Sedlová střecha byla původně šindelová, nyní je pokryta eternitem. Charakter budovy určují pískovcové kvádry čelní stěny a věže, zdobené kamennými pilastry, a hranolová věž s osmibokou věžičkou a cibulovým zakončením. Věž má kamenný portál a bočních okna polokruhovým zakončením.

Původní interiér měl dřevěný barokní kazetový strop z počátku 18. století. Během vojenského období byl však zničen. Nejcennějším dílem byl hlavní oltář Korunování Panny Marie z roku 1708 od chebského sochaře Johanna Karla Stilpa – dynamická kompozice s postavami archandělů a andělů. Oltář a křtitelnice byly později převezeny do kostela sv. Víta v Radošovicích, varhany, obrazy a sochy do kostela sv. Václava ve Václavicích. Některé barokní skulptury byly preventivně uloženy v depozitáři pražského arcibiskupství, přesto došlo k jejich ztrátě při dalších krádežích.