Zámek Lemberk leží tři kilometry od Jablonného v Podještědí, v katastrálním území Lvová, a patří k nejstarším šlechtickým stavbám v Čechách. Hrad zde založil v první třetině 13. století Havel z Lemberka, člen rodu Markvarticů, kterému jej panovník věnoval za své služby. Havel se stal zakladatelem rodu Lemberků, založil zde několik osad a kolem roku 1240 vystavěl hrad s názvem Löwenberg – podle lva, který zdobil i jeho erb. Jméno se postupem času počeštilo a ze středověké pevnosti se vyvinul mladší zámek.

První listinné důkazy o existenci hradu pocházejí z let 1241 a 1244, jisté je teprve potvrzení z roku 1249, kdy Havel z Lemberka užívá název hradu ve svém přídomku. V následujících staletích si hrad vyžadoval koupě a vlastnění bylo předmětem bohatých rodů. V roce 1430 jej získal rod Berků z Dubé, později se střídali různí majitelé – Elsnicové až do roku 1510, páni z Donína a další. V roce 1518 panství koupil Vilém z Ilburka; v té době bylo panství popsáno jako zubožené a čtyři ze šesti vesnic byly pusté. Postupně se hrad oživoval a jeho majitelé hospodaření zlepšovali.

Po roce 1550 byl hrad radikálně přestavěn na renesanční zámek, přičemž původní gotické zdivo bylo z velké části zbořeno. Přestavby inicioval Jindřích Berka z Dubé a ze středověké pevnosti vznikla barokní rezidence. V renesančním slohu bylo vystavěno zámecké křídlo, které páni z Donína na počátku 17. století zvýšili o druhé patro. Zdobou se stal mimo jiné bohatě vyzdobený kazetový strop v sále pojmenovaném Sál bajek. V roce 1634 se zámek sňatkem Jana Rudolfa z Bredy s Kateřinou z Donína dostал do vlastnictví vlivné rodiny Bredů, která jej upravovala podle italských a holandských vzorů a postupně rozšiřovala – přidána byla kaple Seslání Ducha svatého, rytířský sál a další křídla. Od roku 1726 jej vlastnili Clam-Gallasové, rod vzniklý sloučením jmen hraběte Filipa Josefa z Gallasu a jeho synovce Kristiána Filipa z Clamu. Tento род si zámek ponechal až do roku 1930, kdy jej po smrti posledního mužského člena Franze Clam-Gallase zdědila jeho dcera Gabriela, provdaná za prince Adolfa z Auerspergu. V roce 1945 jej stát na základě Benešových dekretů vyvlastnil.

Z původního hradu se nejlépe zachovala válcová věž s průměrem 8,5 metru, jediný výrazný pozůstatek bergfritového typu. Věž má v dolní části polygonální vnější obrys, zatímco interiér s kosočtverečným půdorysem zasahuje výše do okrouhlé části. Suterén věže zůstává nepřístupný a leží 2,4 metru pod úrovní nádvoří; v baroku byl věj zaklenut segmentovou klenbou a vznikl vstup do přezemí přímo z nádvoří.

Dnes je zámek Lemberk spolu s blízkým Bredovským letohrádkem chráněn jako národní kulturní památka od roku 2002. Správu má Národní památkový ústav a v návštěvních hodinách od dubna do října je otevřen veřejnosti. Zámek stojí svědectvím osmi staletí českého dějepisectví a představuje cestu architektury od středověké obrany k renesanční honosti.