Zámek leží ve vsi Oblajovice v okresě Tábor. Na místě dnešní stavby sídlil zpočátku Petr z Oblajovic, který zde sjednotil vsi Hartlíkov a část Prasetína a vybudoval statek. V roce 1623 odkoupili statky Vratislavové z Mitrovic. Později jej získal jako dědictví manželky Kateřiny Polyxeny císařský hejtman třeboňského panství Jan z Eckersdorfu.

V první polovině 17. století se stavba postupně měnila. V roce 1650 stála na místě již kamenná tvrz s dvorem, k níž náležely vsi Oblajovice, Hartlíkov, Domamyšl, Prasetín, Jetřichovec a část Malešína. Sňatkem s Evou Polyxenou Černínovou z Chudenic získal majetek Albrecht Kapouna ze Svojkova. V roce 1692 koupil statek Josef František z Talmberka již jen se třemi vesnicemi. Tvrz byla naposledy připomenuta v roce 1726.

Zásadní přeměna přišla kolem roku 1759, kdy získal panství Radenín s Hroby a Oblajovicemi hrabě Leopold Krakowský z Kolovrat. Právě mezi léty 1726 a 1759 byla původní tvrz přestavěna na barokní zámek. V šedesátých letech 19. století provedl Rudolf Kolovrat (1830–1903) rozsáhlou přestavbu stavby v novogotickém slohu. Tehdejší majitel také nechal v okolí zámku vybudovat anglický park a na východní straně zřídil hospodářský dvůr zaměřený především na chov ovcí.

V roce 1878 Rudolf Kolovrat zámek prodal. Noví vlastníci zde však nežili a stavba postupně chátrala. Výrazné zlepšení přišlo s rodinou Šantrůčkovou, která statek se zámkem koupila v roce 1909. Šantrůčkovi ho vlastnili až do roku 1950.

Po druhé světové válce krátce zámek využíval Svaz invalidů Praha. V roce 1953 bylo zřízeno odborné učiliště firmy Strojobal z Ústí nad Labem, která následně zámek přestavěla na školící a rekreační středisko. Stavba byla vrácena rodině Šantrůčkově v restituci v roce 1992. Kolem roku 2010 patřely místní objekty a přibližně 85 procent pozemků rakouskému podnikateli Franzi Blochbergerovi.

Zámek představuje obdélnou jednokřídlou patrovou stavbu, která je na severní a jižní straně členěna trojpodlažními rizality s navazujícími patrovými pětibok věžičkami. Vstupní západní průčelí směrem do parku je zvýrazněno předsunutým balkónem. Východní část směrem do hospodářského dvora člení mohutný rizalit. V padesátých letech 20. století zde byly provedeny nevhodné přístavby, které původní vzhled stavby poškodily. V současnosti se zámek a jeho zahrada nacházejí v rekonstrukci.