Řetězový most přes Lužnici vede mezi Stádlcem a Dobřejicemi a patří mezi nejjednodušší i nejdramatičtější příběhy vzniku českých technických památek. Postavil ho v letech 1847–1848 stavitel Vojtěch Lanna podle projektu inženýra F. J. Gassnera a B. Schnircha. Původně překlenoval Vltavu u Podolska, kde sloužil dlouhá léta. Od konce třicátých let ale nad ním stál již nový železobetonový most a situace se stala kritickou – když se připravovala výstavba přehrady Orlík, bylo jasné, že původní konstrukci by záhy potopila hladina.

Namísto zničení padlo rozhodnutí o záchraně. Most byl v roce 1958 prohlášen kulturní památkou, poté byl v roce 1961 pečlivě rozebrán a uložen do kryté boudy u Podolska. V šedesátých letech se objevila zahraniční nabídka na jeho odkoupení, kterou však vláda zamítla. Místo toho se rozhodla o jeho znovusestavení. Už v roce 1964 se jako možná lokalita zmínila obec Stádlec. Po dlouhém zvažování – které vedlo k „uvážlivému výběru z mnoha lokalit" – bylo v roce 1970 konečně rozhodnuto. Z několika variant vybrali malebné místo na Lužnici na silnici mezi Stádlcem a Dobřejicemi. Slavnostní otevření se uskutečnilo 25. května 1975.

Architektura mostu je elegantní a přesná. Nosnou konstrukci tvoří čtyři řetězy uspořádané do dvou dvojic, které spočívají na dvou kamenných pylonech vysokých 13 metrů. Pod mostovkou vede pojízdná lávka pro potřebu drobných oprav. Vjezd je omezen na vozidla do hmotnosti 1,5 tuny a šířka vozidel nesmí přesáhnout 2 metry.

V roce 1977 byl most zapsán jako kulturní památka v nové poloze a v roce 1989 ho Nařízení vlády č. 55/1989 Sb. prohlásilo za národní kulturní památku. V roce 2008 vydala Česká národní banka pamětní zlatou minci v nominální hodnotě 2500 Kč. V roce 2020 byly vyměněny dubové podélníky a mostiny napadené dřevomorkou – na opravu se spotřebovalo dřevo ze sedmi set dubů.

Most dnes propojuje městys Stádlec s Dobřejicemi a tvoří součást silnice III/13711. V okolí se kříží významné turistické trasy: po proudu Lužnice vede cesta na hrad Dobronice a do Bechyně, proti proudu pak na populární chatu Lužničanku a na hrad Příběnice. Svůj příběh – od původního přemostění Vltavy přes záchranu před zatopením až po dnešní polohu – činí most svědectvím německého inženýrství 19. století a české rozhodnosti zachovat technické dědictví pro příští generace.