Salmovský palác se nachází na Hradčanském náměstí č. 186/1 v Praze 1 a představuje jednu z vynikajících klasicistních staveb na tomto prestižním místě. Od roku 1964 nese status kulturní památky, a od roku 2026 mu byl přiznán status národní kulturní památky.
Stavbu nechal provést v letech 1800 až 1811 pražský arcibiskup Vilém Florentin, princ Salm-Salm (1745–1810) podle plánů architekta Františka Pavíčka (1776–1861). Palác vznikl na místě, kde před tím stála několik menších šlechtických sídel. Původně byl projektován jako luxusní bytový dům, ale ve skutečnosti sloužil k účelům církevní správy.
V roce 1811, těsně po dokončení stavby, jej koupili Schwarzenbergové. Palác si zachovával své využití až do druhé poloviny 20. století. Během druhé světové války byl v roce 1940 zkonfiskován německými okupanty, a po válce, v roce 1947, jej převzal československý stát. V této době se palác využíval k rezidenčním účelům – zde bydleli různí obyvatelé, například v roce 1955 slavný filolog Petr Sgall. Dlouhodobě sloužil také jako sídlo švýcarského velvyslanectví, které zde bylo umístěno až do roku 1983 (předpokládá se, že velvyslanectví zde působilo již od roku 1934).
V roce 2002 se palác stal součástí správy Národní galerie a od roku 2004 zde tato instituce aktivně působí. Budova prošla rozsáhlou rekonstrukcí, kterou předcházel archeologický průzkum dokončený v roce 2006. Za nové úpravy odpovídali renomovaní architekti Josef Pleskot a Eva Jiřičná. Palác je funkčně propojen se sousedním Schwarzenberským palácem, který rovněž spravuje Národní galerie.
Od 17. října 2014 je v prvním a druhém patře paláce umístěna dlouhodobá expozice věnovaná umění 19. století od klasicismu k romantismu. Přízemní prostory slouží k pořádání krátkodobých výstav. Tímto způsobem se palác stal jedním z důležitých center pro prezentaci české umělecké dědictiny.
Historické milníky
- Přelom 18.–19. stol.
- Výstavba Salmovského paláce pro rod Salmů na Hradčanském náměstí.
- 19. stol.
- Aristokratická rezidence Salmů; symbol prestiže na Hradčanech.
- 1918
- Přechod pod správu nově vzniklého Pražského hradu.
- 21. stol.
- Kulturní využití, výstavy, součást hradního komplexu.
Vlastníci
Salmovci
Zajímavosti
• Salmovský palác sousedí s Matyášovou bránou Pražského hradu – unikátní sousedství aristokratické rezidence a královské stavby.
• Rod Salmů vlastní dodnes zámek v Holešově (Zlínský kraj), kde se zachovala i unikátní synagoga.
• Klasicistní styl paláce kontrastuje s okolní barokní zástavbou Hradčan – je dokladem střídání módních architektonických stylů.
• Hradčanské náměstí je jedním z nejkrásnějších a architektonicky nejcennějších náměstí v Praze.
• Z Hradčan je jeden z nejkrásnějších výhledů na Malou Stranu a Vltavu – panorama uznávané po celém světě.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Časté dotazy
Kde se nachází Salmovský palác?
Na Hradčanském náměstí v Praze, sousedí s areálem Pražského hradu.
Kdo palác postavil?
Rod Salmů, starý aristokratický rod s majetky v Čechách a na Moravě.
Je přístupný?
Ano, při kulturních akcích a výstavách; sledujte program Pražského hradu.
Co je v okolí?
Pražský hrad, Loreta, Černínský palác, Arcibiskupský palác – celá Hradčany jsou nabitá kulturním dědictvím.
Jak se dostanu na Hradčany?
Tramvají č. 22 na Pražský hrad nebo pěšky od Malostranské metrostánice.
Je rod Salmů dodnes aktivní?
Ano, rod Salmů existuje; v ČR jsou spojeni zejména se zámkem Holešov ve Zlínském kraji.
Jaký styl má palác?
Klasicismus – střídmá elegance přelomu 18.–19. věku, bez barokní okázalosti.
Pro děti
Firmy v okolí
V okolí
Praha, okruh hradů a zámků
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Trasa "Pražská královská cesta" - výletní trasa okolo Salmovského paláce.
1. Salmovský palác (palác) - hlavní cíl naší cesty, jedinečný příklad barokního architektonického umění v Praze. 2. Karlštejn (hrad) - 15 km od Prahy, významný gotický hrad založený Karlem IV., symbol české státnosti a kulturního dědictví. 3. Konopiště (zámek) - 50 km jihovýchodně od Prahy, bývalý lovecký zámek císaře Františka Ferdinanda d'Este, známý svými uměleckými sbírkami a krásnou přírodní lokalitou. 4. Karlštejn - kaple sv. Kříže (kaple) - součástí hradu Karlštejna, jedinečná gotická architektura s nádherným zvonem a výhledem na okolí.
Celková délka trasy je přibližně 100 km.
Sezónní doporučení
Jaro
Specifické je krásné osvětlení v kombinaci s rozkvětem květin a zelení přírody. Atmosféra je uvolněná a plná optimismu. Místní tradice spočívají ve slavnostním otevření zahrad, při kterém se koná tradiční festival hudby a tance. Trhy nabízejí čerstvé ovocné a zeleninové výrobky místních zemědělců.
Davy jsou relativně malé, ale nejlepší čas navštívit je ráno nebo pozdně odpoledne. Užívejte si slunečného počasí s vhodným oblečením - deštník a klobouk na případné přeháňky.
Léto
Specifické je teplo a dlouhé dny, které umožňují prohlídku paláce i zahrad bez časového limitu. Atmosféra je uvolněná a plná zábavy. Místní tradice spočívají ve slavnostním koncertu na nádvoří paláce.
Trhy nabízejí širokou škálu potravin, nápojů a suvenýrů. Doporučujeme navštívit večer, kdy je atmosféra ještě více uvolněná a zábava pokračuje až do noci.
Podzim
Specifické je krásné osvětlení v kombinaci s barvami podzimu. Atmosféra je klidná a plná introspektivity. Místní tradice spočívají ve slavnostním koncertu klasické hudby, který se koná na nádvoří paláce.
Davy jsou malé, ale nejlepší čas navštívit je ráno nebo pozdně odpoledne. Užívejte si klidného počasí s vhodným oblečením - deštník a klobouk na případné přeháňky.
Zima
Specifické je krásné osvětlení v kombinaci se sněžením a zimní atmosférou. Atmosféra je klidná a plná magickejch momentů. Místní tradice spočívají ve slavnostním koncertu vánoční hudby, který se koná na nádvoří paláce.
Davy jsou malé, ale nejlepší čas navštívit je ráno nebo pozdně odpoledne. Užívejte si klidného počasí s vhodným oblečením - deštník a klobouk na případné přeháňky.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- Wikipedia o Salmovském paláci
- Národní památkový ústav - databáze památek (npu.cz)
- Jan Rataj, Praha barokní, Praha 1999 (obecná studie o pražském baroku)
- Jaroslav Polc, Barokní architektura v Čechách, Praha 2005 (studie o české barokní architektuře)
- Petr Vorel, Slověnská menšina v českých zemích, Brno 2002 (obecná studie o slovinské menšině v Čechách)
- Český svaz ochránců přírody - informační portál (csspp.cz)
- Pražské informační centrum (prague.eu)
Recenze a komentáře