Pomník Julia Zeyera se nachází v jeskyni z umělé žulové skály v podobě romantické scenérie s potokem, jezírkem a můstkem. Toto sosoší leží ve východní části Chotkových sadů na Hradčanech a od roku 1958 je chráněno jako kulturní památka, od roku 1999 je také součástí Národní kulturní památky Pražský hrad.

Nápad na stavbu pomníku přišel na mysl Josefu Hlávkovi koncem ledna 1901, pouhý den po Zeyerově pohřbu. Hlávka, který spisovatele v posledních letech jeho života finančně podporoval prostřednictvím své nadace a hostil ho na zámku v Lužanech, se pro realizaci obrátil na sochaře Josefa Maudera. Byla to logická volba: oba muži byli dlouholetými přáteli, Zeyer v roce 1883 svědčil Mauderovi na svatbě, a mezi nimi probíhala korespondence. Zeyerova vděčnost se projevila také v jeho závěti, kdy edičním právům na své knihy odkázal právě Hlávkovi. Hlávka si původně přál tradiční řešení – bronzovou sochu Zeyera na nižším kamenném soklu. Postupem let však Mauder prosadil svou představu romantické scény s jeskyní, jezírkem a figurami. Starající se Hlávka se s novým konceptem nikdy nesezmířil a odhalení pomníku se ho nedožil.

Stavbě pomníku se zpočátku ujal František Ladislav Rieger, po jeho smrti v roce 1903 však finance vyschly. Zásadní podporu pak poskytl Jan z Lichtenštejna, který na své náklady zajistil přepravu žulových balvanů ze svého lomu u Říčan. Sbírky na pomník organizovaly také české ženy. Úpravy Chotkových sadů proběhly v roce 1910. Pro vytvoření potůčku, jezírka a můstku byla voda vedena potrubím z hradní štoly Světluška, která se příkopy táhla přes lávku v Chotkově ulici.

Do umělé jeskyně Mauder umístil osm postav ze Zeyerových děl vytepaných z bílého tyrolského mramoru z Laasu. Ty se vůči temné skále výrazně odlišují – jejich bílý kontrast vytváří silný teatrální efekt. V pozadí vlevo stojí Amis a Amil. Uprostřed je slavná trojice Krokových dcer – Libuše, Kazi a Teta v okamžiku, kdy Libuše se zavřenýma očima věští zrod Prahy. Vpravo se nacházejí milenci Radúz a Mahulena v divadelních kostýmech, mezi nimi sestra Paskalina v řeholním hávu. Součástí pomníku je také bronzový portrétní medailon Julia Zeyera umístěný na vrcholu skály.

Na západní straně skály je upevněna deska z červenohnědého mramoru se jmény vybraných Zeyerových děl vytesanými velkými písmeny a vyzdobenými zlatem. Mezi nimi figurují Vyšehrad, Radúz a Mahulena, Sulamita či Legenda z Erinu. Výběr zahrnuje všechny romány, některá dramata a jen některé povídky, přičemž zde obsažené postavy mají jen okrajový vztah k Praze samotné.