Kostel svatého Vavřince v Jilemnici je jednolodní barokní chrám s pravoúhle zakončeným presbyteriem a dvěma bočními sakristiemi, dominantní vzhledem k charakteristické hranolové věži na západním průčelí. Nachází se na náměstí 3. května v semilském okrese Libereckého kraje, v podhůří Krkonoš, a je chráněn jako kulturní památka.

Na místě, kde dnes chrám stojí, se předpokládá přítomnost staršího kostela téhož zasvěcení již od 14. století. Podle dochovaného panoramatu šlo pravděpodobně o stavbu se dvěma věžemi. Počátkem 18. století však tento chrám svou kapacitou nepostačoval rostoucímu počtu věřících, a bylo proto rozhodnuto o výstavbě nového a rozsáhlejšího chrámu. Základní kámen byl položen 10. srpna 1729. Projektantem ambiciózní stavby se stal Jan Jiří Achbauer mladší (1680–1737), nevlastní bratr slavného stavitele K. I. Dientzenhofera. Materiál se získával převážně z blízkého okolí – zvláště kámen byl těžen pouhých čtyřmi sty metrů od zde stojícího staršího kostela Povýšení svatého Kříže. Výjimkou byl plech dovážený až z Prahy. Na stavbě se podílela řada místních řemeslníků, i když například tepané kování vnějších dveří pochází z dílen zámečníka z Kartouz. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1735, kompletní výzdoba o rok později. Celkové náklady stavby dosáhly 13 836 zlatých a 30 krejcarů.

Architektonicky je chrám zajímavý svým neobyčejným půdorysným členěním: věž není vnitřně oddělena od lodě, takže interiér v podstatě tvoří jeden celek dělený pouze ve svislém směru. Přístup na vnitřní ochoz s varhanami je možný ze severní strany zvenka, zatímco schodiště na jižní straně umožňuje vstup přímo z lodě.

Interiér si zachoval velkou část původního mobiliáře. Z nejcennějších předmětů se zde nachází gotická polychromovaná Madona z 15. století – nejstarší hmotná památka Jilemnice – a křtitelnice z roku 1545. K dalším významným prvkům patří rokokové sochy andělů od M. B. Brauna, kazatelna se sv. Pavlem a alegorickou zdobou čtyř kontinentů, hlavní oltář z roku 1784 s obrazem Umučení sv. Vavřince od Dominika Kindermanna (1739–1817), boční oltáře a řada nástěnných maleb. Varhany nejsou v původní podobě, ačkoli jejich prospekt pochází z času dokončení chrámu. Původní varhanní stroj s dvaceti rejstříky byl v roce 1891 vyměněn za nový s šestnácti rejstříky; následovaly další rozšíření v roce 1929 a 1934.

Od roku 1990 slouží kostel nejen k bohoslužbám, ale také k pořádání koncertů duchovní hudby, čímž se stal důležitou součástí kulturního života Jilemnice. Každý den jej přítomnost připomíná zvonkový koncert vyzvánějící poledne po dobu pěti minut. >>>>