Kostel Nanebevzetí Panny Marie se vypíná na mírném návrší uprostřed slatinského hřbitova, který obehnaný rokokovou zdí, čímž vytváří kompozici patrně bezprecedentní v české architektuře. Orientovaný chrám byl již v polovině 14. století horliví věřící postavili v gotickém stylu. Své dnešní podobě však vděčí hraběně Anně Šlikové, která v letech 1761 až 1763 nechala původní stavbu vnitřně i vnějškově přebudovat podle principů rokokové gotiky. Stavitelé obratně zachovali a znovu využili zdivo původního gotického kostela, čímž vzniklo harmonické spojení dvou epoch. Tato přestavba byla součástí velkoryse pojatého projektu manžela Anny, hraběte Františka Josefa Šlika, který v krajině kolem Slatinské farnosti vytvářel Mariánskou zahradu – krajinou kompozici, která patří k nejzajímavějším snahám české baroko-rocokové doby. Kostel v průběhu 19. a 20. století prodělal další úpravy: v roce 1869 byla modificována lucerna nově postavené kupolovité báně, a následná konzervační renovace proběhla v roce 1944. Od 24. února 1964 je kostel vyhlášen kulturní památkou České republiky.

Stavba se jeví jako jednolodní stavba s téměř čtvercovým půdorysem zastřešená mansardovou střechou. Presbyterium se zvenčí jeví jako mnohostranné, zevnitř je uzavřeno segmentově s pravoúhlou sakristií na severní straně a oratoří v patře. Západní část ochraňuje nízká předsíň s kruchtou v poschodí. Na všech nárožích kostela jsou usazeny opěráky zakončené barokními spirálovitými volutami. Hlavní průčelí dominuje vstupní portál s lomeným profilovaným obloukem, který zdobí rajovité ornamentální motivy charakteristické pro rokoko a štítky s erby v kartuši. Po stranách vchodu se zvedají polopilíře, jejich horní části zdobí bohatě provedené vázy. Vyvýšení hřebene střechy zdobí monumentální kupole opatřená lucernou. Na obou koncích střechy jsou umístěny štíhlé sanktusové věžičky. Původní stavbu obklopovaly čtyři menší rokokové kaple se stěnami roztříděnými pilastry a výraznou malířskou ornamentací. Z jejich počtu se dochovala do současnosti pouze jedna, která nyní slouží jako márnice. Na západní straně kostela je umístěna dřevěná barokní zvonice, v níž se zachoval renesanční zvon z konce 17. století.

Interiér upoutá bohatou štukovou dekorací. V presbytáři jsou sochařské figurky andílků v rokokovém slohu umístěny na pilasترech. Fresky a původní vnitřní vybavení pochází z doby vzniku – zhruba z roku 1763. Z původního gotického chrámu se dochovaly dva křtitelnice: kamenná z poloviny 15. století, na níž je postavena cínová křtitelnice z roku 1593, která je svědectvím kontinuity liturgie.

Dnes se kostel nachází v péči katolické církve. Během roku se zde konají pravidelné bohoslužby, a to každou druhou a čtvrtou neději v měsíci v 11 hodin. Pro návštěvníka je kostel příkladem brilantního propojení středověké gotiky a elegance 18. století.