Verušičky jsou zámek v jádru stejnojmenné obce v okresu Karlovy Vary. Jejich dnešní podoba pochází z novogotické přestavby z devatenáctého století. Od roku 1964 je stavba chráněna jako kulturní památka.

Kořeny Verušiček sahají do padesátých let šestnáctého století, kdy je získal Volf ze Štampachu a založil zde nové panství s tvrzí. Ta byla poprvé doložena roku 1556. Po Volfově smrti v roce 1557 zdědila statek jeho dcera Anna. Nejprve se však musela soudit se svým strýcem Kryštofem ze Štampachu o právo na majetek. Anna se později provdala za Sezima Miřkovského ze Stropčic. Manželé společně prodali panství roku 1601 Jáchymu Ondřeji Šlikovi.

Mezi dalšími majiteli figurovali Prokop Dvořecký z Olbramovic, od roku 1605 Štěpán Šlik a Fabián Šebestián Pröllhofer z Perkersdorfu, který statek koupil roku 1608 a připojil ho k panství Luk, jímž Verušičky zůstaly až do roku 1711. Od osmnáctého století se majitelé střídali čím dál tím častěji. Roku 1711 panství koupil hrabě František Helfried Voračický z Paběnic, ale již čtyři roky později je získal František Ladislav Josef Nesslinger ze Schelchengrabenu. Následovalo dlouhé řetězení: Marie Alžběta Kfelířová ze Zakšova (1741), František Xaver Putz z Brandenbachu (1758), František Antonín Nostic (1774), Friedrich Nostic a Kašpar Friedrich Josef z Overschie (1798) a později jeho syn Renatus. Právě Nosticové si nechali starou tvrz přestavět na barokní zámek.

Počátkem devatenáctého století (1810) panství získal Karel z Thysebaertu se svým synem Augustem. Od roku 1830 patřilo malostranskému měšťanovi Janu Antonínovi Hladíkovi, po jeho smrti jeho neteři Antonii z Neubergu. Následovali manželé Josef a Vilhelmina Hetzelovi. Karlovarský stavitel Josef Waldert zámek koupil 24. ledna 1908 za 180 760 zlatých a s rodinou zde bydlel. Během první světové války, konkrétně 4. dubna 1918, daroval Waldert zámek svému synovi Josefovi a jeho manželce Martě (rozené Deimlingové). Syn jej prodal v průběhu druhé světové války, 11. dubna 1942, Meldioru Dresserovi. Dresserovi byl majetek zabaven přibližně tři roky později. Ve druhé polovině dvacátého století převzal zámek státní statek. Nedbalá údržba vedla k postupné devastaci budovy, která vyvrcholila i částečným zřícením přístavku severního křídla.

Stavební historie Verušiček začíná patrovou obdélnou tvrzí o rozměrech 27 × 18 metrů se zděmi silnými až 1,5 metru. V přízemí se nacházela chodba, kuchyně a po stranách další místnosti. Podle starých popisů měly místnosti klenby, které však byly během barokní přestavby odstraněny. V té době vzniklo patrové východní křídlo s novým schodištěm, na severním průčelí byl postaven rizalit a v severozápadním nароží získala přízemní místnost valenou klenbu s trojbokými výsečemi. Nový vchod se dvojramenným schodištěm byl zřízen na jižní straně. Devatenáctá století přinesla novogotickou přestavbu: zbývající klenby zanikly, schodiště před jižním průčelím bylo nahrazeno balkonem a dvě nароží severního křídla ozdobila osmiboké věžičky.

Zámek stojí uprostřed vesnice, ale veřejnosti není přístupný. Přes vesnici ani její blízké okolí nevedou turistické trasy, takže Verušičky si zachovávají charakter spíše skrytého objektu zajímavého především pro architektonicky zaměřené návštěvníky a milovníky místní historie.