Vítejte v Sedlci, klidné čtvrti na okraji Kutné Hory, která ukrývá jeden z nejpozoruhodnějších architektonických pokladů celé střední Evropy. Právě před vámi se tyčí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Než vstoupíme dovnitř, zastavte se na chvíli a představte si, že stojíte na místě, kde byl už roku 1142 založen vůbec první cisterciácký klášter v Čechách. Byl to počátek dlouhého příběhu, který je nerozlučně spjatý se stříbrem ukrytým v okolní zemi.

Cisterciáci byli řád, který kladl důraz na práci, kázeň a hospodaření. A právě v Sedlci se jim podařilo něco výjimečného. Díky výnosům z těžby stříbra, které se v okolí Kutné Hory dobývalo, zbohatl zdejší klášter natolik, že patřil k nejbohatším v celé zemi. To bohatství se přetavilo do kamene. Kolem roku 1290 zde mniši zahájili stavbu velkolepé katedrály, jedné z nejstarších gotických katedrálních staveb ve střední Evropě. Dokončena byla zhruba během třiceti let.

Jenže dějiny nebyly ke klášteru vždy laskavé. Přišly husitské války a s nimi rok 1421, kdy byla katedrála vážně poškozena. Následovala dlouhá desetiletí úpadku, kdy nádherná stavba chátrala a její budoucnost byla nejistá. Zlom nastal až na přelomu 17. a 18. století, přibližně v letech 1699 až 1708. Tehdy se obnovy ujal muž, jehož jméno dnes zná každý milovník architektury, Jan Blažej Santini-Aichel. Byl to génius, který nezničil, co po gotice zbylo, ale naopak na ni navázal a vytvořil zcela nový, v Evropě ojedinělý sloh, kterému říkáme barokní gotika. Podívejte se na klenby, na hru světla, na propletení gotických tvarů s barokní hravostí. To vše je Santini.

A právě tato katedrála je jedním z důvodů, proč byla Kutná Hora roku 1995 zapsána na prestižní Seznam světového dědictví UNESCO. Zápis nese jméno historického jádra Kutné Hory s chrámem svaté Barbory a s touto katedrálou v Sedlci. Je to uznání mimořádné hodnoty celého souboru staveb, které dohromady vyprávějí příběh o stříbře, víře a lidské zručnosti.

Ale Sedlec by nebyl Sedlcem bez ještě jednoho místa, které leží jen pár kroků odtud. Hned vedle katedrály najdete hřbitovní kostel Všech svatých a v jeho podzemí světoznámou Sedleckou kostnici. Je to prostor, který nikoho nenechá chladným. Jeho výzdobu tvoří kosti desetitisíců zemřelých; odhady se pohybují mezi čtyřiceti a sedmdesáti tisíci lidí. Dnešní podobu, včetně proslulého lustru sestaveného z lidských kostí, vytvořil roku 1870 řezbář František Rint. Jeho dílo je zároveň fascinující i mrazivé a připomíná pomíjivost lidského života způsobem, jaký jinde jen tak nespatříte.

Doporučuji nespěchat. Projděte si nejprve vznešený prostor katedrály, vnímejte světlo procházející okny a genialitu Santiniho kleneb. Poté zamiřte ke kostnici a nechte na sebe působit její tichou, vážnou atmosféru. A pokud máte čas, vydejte se ještě do historického jádra Kutné Hory, vzdáleného asi dva kilometry, kde na vás čeká chrám svaté Barbory a Vlašský dvůr. Přeji vám nezapomenutelnou návštěvu.