Krásný Dvůr stojí ve stejnojmenné vesnici v Ústeckém kraji, v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka, od roku 2001 pak nese statut národní kulturní památky. Spravuje jej Národní památkový ústav. Zámecký areál doplňuje rozsáhlý anglický park, který byl založen až koncem osmnáctého století.

Počátky Krásného Dvora zůstávají nejasné. Vesnice byla od poloviny patnáctého století rozdělena mezi dva majitele, z nichž každý měl své panské sídlo – nižší tvrz přímo ve vesnici a vyšší tvrz na návrší. Předchůdcem dnešního zámku byla tato horní tvrz, kterou v první čtvrtině založil vladyka Václav Pětipeský z Chýš. Renesančnímu období náleží stavba obdélné tvrze, kterou ovšem propojil až roku 1573 Jan Mašťovský z Kolovrat – ten nejprve spojil oba díly vesnice pod jednu vrchnost. Po jeho smrti si statek ponechal nový majitel Jan z Valdštejna, avšak již v roce 1586 jej prodal dál. Následující desítky let se Krásný Dvůr během několika generací střídavě prodával a postupoval z rukou Janů Waldemara z Lobkovic přes Jindřicha Štampacha na Bedřicha Šlika, který ke Krásnému Dvoru připojil okolní vesnice. Právě Šlikov majetek jeho manželka Marie ze Šumburka přenechala svému druhému manželovi Šimonu Karlovi Údrčskému z Údrče. Oba se však enormně zadlužili, a tak panství přešlo v roce 1649 do rukou Heřmana Černína z Chudenic.

Třicetiletá válka zámecký areál značně poškodila. V poslední čtvrtině sedmnáctého století zůstala z dvora využitelná v podstatě jen jediná stavba – a tou byla sýpka, která se navíc nacházela v žalostném stavu. Teprve roku 1718 si František Josef Černín pozval architekta Františka Maxmiliána Kaňku, aby vypracoval plán radikální obnovy. Během dalšího roku, v plynulé diskusi s Františkem Josefem, Kaňka navrhl proměnu zchátralé renesanční tvrze na moderní barokní zámek. Stavba byla zahájena osmého ledna roku 1720 a trvala do roku 1725. Na pracích se postupně podíleli stavbyvedoucí Václav Pinter a později Václav Fuss, který dohlížel na dvacet čtyři zedníky, kamenické práce zajišťoval mistr Matěj Serget z Petrohradu. Během stavby se plány opakovaně měnily – v roce 1722 bylo kvůli Františku Josefovu nesouhlasu nutné strhnout několik částí rozestavěné budovy.

Černínům zámek patřil bez přerušení až do znárodnění po druhé světové válce, když jej převzal stát. Krásný Dvůr tak představuje nejen příklad výjimečného architektonického díla Františka Maxmiliána Kaňky, ale také svědectví o vazbách české šlechty na německojazyčný kulturní prostor barokní doby.