Přimda (německy Burg Pfraumberg) leží na kopci stejného jména v Českém lese ve správním území města Přimda v tachov­ském okresu Plzeňského kraje. Spravuje ji Národní památkový ústav a hradní areál je volně přístupný návštěvníkům. Především jako nejstarší kamenný hrad v Česku si zaslouží pozornost těch, kteří se zajímají o raný střed­věk středoevropské architektury.

Předpoklá­dá se, že na místě dnešní zříceniny mohlo stát starší raně středověké hradiště, jeho pozůstatky se ale archeologicky neprokázaly. Hrad byl založen v první polovině dvanáctého století; první písemná zmínka se vyskytuje v Kosmově kronice a váže se k roku 1121. V záznamu se však název hradu neobjevuje – k ztotožnění s Přimdou došlo až v patnáctém století a později ji přijala přednostně část badatelské obce.

Otázka zakladatele zůstává nejistá. Starší historická tradice připisuje hrad Děpoltovi II. či III. z Vohburgu, správci sousední německé severní marky, který jej měl založit na ochranu spojení mezi svými bavorskými statky a loketským územím. Podle andere hypotézy jej mohl vybudovat kníže Vladislav I., eventuálně Soběslav I. Vladislav Razím v roce 2008 zpochybnil analogie s bavorskými hrady a argumentoval tím, že zakladatelem měl být kníže Soběslav I., který tak chtěl demonstrovat moc přemyslovského státu. Roku 2012 předložil Karel Nováček teorii, podle níž hrad mohl vzniknout ve spolupráci knížete Vladislava I. s kladrubským klášterem, na jehož území se nacházel. Žádná z těchto hypotéz se spolehlivě nedokazuje.

Architekturně je Přimda v kontextu českých hradů své doby výjimečná. Dvě blízké tehdejší pevnosti, Tachov a Tasnovice, měly podobu hradišť. Přimdská věž naopak patří k donjonům – mohutným obytným věžím, které se v jedenáctém a dvanáctém století stavěly v západní Evropě, v prostředí Čech se ale objevily až později, v století třináctém. Tato věž, charakteristická svou románskou stavbou, se dochovala do dnešních dní v plné výšce dvou podlaží. Uvnitř věže se nachází krb a prevét, patřící k nejstarším objektům svého druhu v zemi. Ostatní hrad­ní stavby se do současnosti dochovat nepodařilo.

Strategický význam Přimdy zajišťoval její postavení na hranicích s Bavorskem. Přemyslové ji využívali také jako vězení pro členy svého rodu. Od čtrnáctého století došlo k časté zástavbě hradu. Od druhé poloviny patnáctého století jej drželi příslušníci rodu pánů ze Švamberka. Pod jejich správou začal hrad postupně chátrat a na počátku sedmnáctého století byl nakonec opuštěn.

Dnes se návštěvníci mohou podívat na zříceninu této významné středověké stavby, kterou si pro její historický přínos vybrala ochrana jako národní kulturní památku. Poloha v Českém lese a dlouhá historie, která Přimdu pojí s nejstaršími kapitolami české stavitelské tradice, činí toto místo zajímavé pro každého, kdo se chce seznámit se „zemí předků." >>>>