Na krumlovském Latránu, na adrese Klášterní čp. 50, stojí komplex označovaný jako trojklášteří: bývalý minoritský klášter s kostelem Božího těla a Panny Marie, klášter klarisek a klášter bekyň. Toto soustředění tří řeholních a polosvětských komunit v jediném areálu je zcela výjimečné. Dnes je objekt ve správě Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a slouží jako jedno z výrazných kulturních center města se stálými expozicemi i sezonními výstavami.

Zakladatelkou kláštera se v roce 1350 stala Kateřina z Rožmberka, rozená z Vartenberka, vdova po nejvyšším komorníkovi Českého království Petru z Rožmberka. Výstavba neprobíhala příliš rychle – první minorité přišli do kláštera až v roce 1357 a konvent vysvětil sarajevský biskup Albert. Klášterní kostel byl zasvěcen Božímu tělu a Panně Marii. O čtyři roky později, v roce 1361, vstoupily do sousedního ženského kláštera první klarisky. Roku 1375 pak přibyla třetí komunita: konvent obsadily bekyně, zbožné laické sestry. Rožmberkové areál štědře podporovali dary i výnosy z vesnic a dvorů.

Stavební vývoj zahrnoval pozdně gotické úpravy v letech 1490 až 1500, ze nichž se dodnes zachovaly střešní krovy. V průběhu 17. a 18. století prošel klášter přestavbami v barokním slohu, které mu vtiskly jeho dnešní podobu. Konvent klarisek byl zrušen roku 1782 v rámci josefinských reforem za císaře Josefa II. Minoritský klášter přečkal o více než půldruhé století déle, až byl násilně zrušen v roce 1950, kdy komunistický režim prováděl svůj plán K.

Po zrušení sloužily budovy různým světským účelům: jako vojenská škola, ubytování pro úředníky panského dvora, skladiště i sociální byty, a to až do 90. let 20. století. Části interiérů i exteriérů se dostaly do dezolátního stavu. Situaci změnila teprve rozsáhlá rekonstrukce zahájená v květnu 2014; opravený klášter byl znovu otevřen veřejnosti 28. listopadu 2015. Celkové náklady na revitalizaci dosáhly téměř 327 milionů korun a část objektu byla upravena na ubytovací zařízení.

Obnovou prošly i klášterní zahrady. Na Tramínu jsou vysázeny dřeviny smutečního charakteru připomínající zdejší historický hřbitov; cesty byly obnoveny v původním rozložení. Na nádvoří jsou patrné náznaky základů hřbitovní kaple sv. Anny z roku 1555, již nechal vystavět Vilém z Rožmberka pro svou třetí ženu Annu Marii Bádenskou – kaple byla zbořena ve druhé polovině 19. století. Hlavní zahrada, léta využívaná jako zahrádkářská kolonie, je terasovitě členěna a zahrnuje část užitnou i okrasnou s vinicemi, chmelnicí a záhony zeleniny a barvířských rostlin. Za kostelem Božího těla se v někdejší kuchyňské zahradě dochovala kamenná lourdská jeskyňka s výklenkem pro sošku Panny Marie, zarostlá břečťanem. Součástí areálu je rovněž bylinková zahrada s dochovanými původními brankami, ovocný sad a zrekonstruovaná budova kuželny.

Návštěvník tak v jednom místě propojí středověkou historii rožmberského mecenátu, drama josefinského rušení klášterů i osudy objektu za komunistické éry – a to vše v dnes pečlivě obnoveném prostředí s otevřenými expozicemi a živými zahradami.