Kostel Zvěstování Panny Marie patří mezi významné baroko-klasicistní stavby Duchcova. Nachází se v historickém centru města na jihozápadním rohu Náměstí Republiky a od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Budova kostela má hluboké kořeny v duchovní historii místa. Stojí na místě renesančního kostela z roku 1587, který sám vznikl na pozůstatcích raně gotického chrámu či ještě starších posvátných staveb. Při stavbě barokního kostela využívali stavitelé částí zdiva ze starších период, což je patrné i z fragmentů zdí raně gotického kostela sv. Jiří zachovaných v jižní části presbytáře.

Nynější kostel vznikl na základě iniciativy Arnošta Josefa z Valdštejna, který si v roce 1696 nechal vypracovat plány od stavitele Marca Antonia Canevalla. Canevall se stал prvním stavitelem a částečně kostel dokončil do roku 1707. Finální podobu mu dal František Maxmilián Kaňka, který práce zcela uzavřel v roce 1721. Slavnostní vysvěcení se konalo 12. září 1722. V průběhu jeho existence byl kostel obnoven v roce 1826.

Stavba je jednolodní, rozdělená do tří klenebních polí, s mezipilastrými kaplemi po obou stranách. Západní průčelí uzavírá předsíň mezi dvěma věžemi, zatímco na východě přechází do polygonálně uzavřeného presbytáře. Průčelní věže jsou členěny římsami spojené pilastrovým řádem, svírající mělký rizalit zakončený štítem. Vnitřní prostor zaujme valenná klenba s lunetami, v presbytáři pak lunetový závěr. Zvláštní pozornost zaslouží tzv. Valdštejnská kaple na jižní straně presbytáře se čtvercovým půdorysem a kupolí. Střecha je pokryta šindelem, částečně poškozená a místy opravená lepenkou; podobně omítka nese stopy času.

Podoba interiéru se zásadně změnila 10. května 1945, kdy byl kostel vypálen sovětskými vojsky. Ztratila se významná část původního zařízení, včetně pozdně gotických plastik, oltářního obrazu Zvěstování Panny Marie z roku 1720 a bočního oltáře se sv. Judou Tadeášem, oba od Václava Vavřince Reinera, a dřevěných nadživotních plastik od Matyáše Bernarda Brauna. Ze zbytků původního interiéru se zachovaly barokní oltář, Valdštejnův epitaf z první poloviny 18. století, krucifix ze 16. století (nyní na faře) a torzo pozdně gotické křtitelnice z konce 15. století. Cenné jsou také tři mramorové náhrobníky ze 16. století na jižní straně presbytáře, mezi nimi náhrobník Adama Havla z Lobkovic, který zemřel v roce 1605.

Počátkem 21. století slouží kostel účelům kulturním – hostí výstavy výtvarných děl a divadelní představení, na Štědrý den tam probíhá vánoční mše. V druhé dekádě 21. století čeká kostel na schválení památkářů pro plánovanou rekonstrukci podlahy.