Na jižním okraji obce Stolany v okresu Chrudim stojí na hřbitově obehnaném příkopem a zbytkem náspu gotický kostel svatého Mikuláše. Jednolodní stavba s průčelní věží se zděnou jehlancovou helmicí a cimbuřím patří do skupiny východočeských přesahu podobných chrámů, jež se nalézají také v Starých Ždánicích, Opatovicích nad Labem či Všestarech. Od roku 1967 chráni stát tento objekt jako nemovitou kulturní památku.

Kostelu předcházel románský chrám, z něhož se však nic nedochovalo. Ve čtrnáctém století byl zcela přestavěn v gotickém stylu. Ke zásadní změně došlo mezi lety 1536 a 1544, kdy Jan z Pernštejna zbořil původní kněžiště a nechal postavit nový, prostornější pětiboký presbytář se sakristií na severní straně. V roce 1795 proběhla baroková modernizace – odstraněny byly klenby a nainstalován plochý strop v lodě. Druhou polovinu devatenáctého století znamenala snaha vrátit kostelu gotický vzhled: v letech 1872 až 1873 jej opravil chrudimský stavitel František Schmoranz starší. Poslední velkou opravu zaznamenala stavba v roce 1932. Roku 2024 pak došlo k rozsáhlé rekonstrukci střechy a fasády.

Architektonicky představuje kostel jednolodní stavbu s předsazenou hranolovou věží. Věž na čtvercovém půdorysu završuje zděný ochoz s cimbuřím vedeným na půlkruhových obloučcích; na nárožích vystupují kamenné figurální chrliče. Hlavní vstup tvoří pravoúhlý portál s pozdně barokním překladem. Loď osvětlují vysoká lomená okna, fasádu člení dvojice opěrných pilířů se šikmými čely. Presbytář, který uzavírá loď, má pětiboký půdorys a je osvětlen dvěma vysokými lomenými okny. V sakristii se uchovala raně renesanční křížová klenba bez žeber. Vnitřní prostor lodi dynamizují čabrakové pilastry. Presbytář s plochým stropem obsahuje pozdně gotický pravoúhlý sanktuář se dvěma polosklopky zakončenými oslem hřbetem a křížovou kytkou s erby.

Vnitřní vybavení pochází z období kolem roku 1700 a nese barokní charakter. Oltář je sloupový s obrazem patrona svatého Mikuláše. V předsíni se dochovala středověká kamenná křtitelnice. Zazděný náhrobník uvádí rok 1549. Pozoruhodným kvásinkem jsou varhany vytvořené roku 1910 varhanářem Janem Tučkem z Kutné Hory. Dnes slouží kostel jako filiální chrám farnosti Heřmanův Městec. Bohoslužby se zde konají každou sobotu od 17:30. Návštěvník tak může pozorovat vrstvení stylů napříč čtyřmi staletími – gotické jádro s renesančními a barokními úpravami – a zažít tiché setkání s českou církevní tradicí.