Hrádníky (uváděné také jako Hradníky) leží na ostrožně přibližně dva kilometry východně od Chocně v Pardubickém kraji. Své jméno převzaly od malé samoty pod ostrohem, zvané též Peliny. Na tomtéž místě, kde hrad stával, existovalo již mnohem dříve pravěké hradiště, a pozůstatky obou jsou dnes chráněny jako kulturní památka.

Místo má dějiny sahající hluboko před středověk. Nejstarší opevnění vzniklo v období lužické kultury, tedy v době bronzové. Krátce poté následovala druhá stavební fáze datovaná do devátého století před naším letopočtem, spojená s okruhem slezskoplatěnické kultury. Obě etapy na sebe navazovaly v krátkém sledu a celková doba využívání hradiště se odhaduje na padesát až šedesát let. Protože většina ohrazené plochy nebyla zastavěna, předpokládá se, že prostor mohl sloužit ke shromažďování, obchodu, slavnostem nebo k ochraně dobytka. Osídlení se na místě prokazatelně obnovilo ještě v jedenáctém století, avšak opevnění z tohoto období nebylo archeologicky doloženo.

O středověkém hradu se nedochoval žádný písemný pramen. Podle archeologických nálezů byl založen na přelomu třináctého a čtrnáctého století a před polovinou čtrnáctého století zanikl. Jako jeho hypotetický zakladatel bývá zmiňován král Václav II., který koncem třináctého století plánoval výstavbu hradu v Chocni – příslušnou listinu však nelze s jistotou spojit s žádnou konkrétní lokalitou. Proti královskému původu hovoří i tehdy již rozvinutá síť zeměpanských hradů a samotná podoba Hrádníků. Hrad mohl sloužit jako opěrný bod lapků nebo jako šlechtické sídlo vázané na obchodní cestu – tomu by nasvědčovaly nalezené artefakty: slitky stříbra, fragmenty vah a fragmenty ostatkového kříže.

Pravěké hradiště zaujímá plochu 8,5 hektaru v nadmořské výšce 330 až 340 metrů; opevněný prostor měřil přibližně 600 × 230 metrů. Jižní a západní stranu chránily strmé svahy, severní svah je mírnější. Přístup přepažoval asi 87 metrů dlouhý příkop s valem dochovaným ve výšce dvou až sedmi metrů. V mladší stavební fázi bylo opevnění rozšířeno i na boční strany, kde se však zachovalo jen místy – v severovýchodní části dosahuje val ještě pěti metrů výšky.

Vrcholně středověký hrad vznikl v závěru téže ostrožny; jeho výstavba zničila případné pozůstatky hradiště. Staveniště leží kolem 320 metrů nad mořem, přičemž převýšení nad hladinou Tiché Orlice dosahuje asi 25 metrů. Západní okraj ostrožny tvoří opukové skalní věže. Od zbytku terénu odděloval hrad do skály vylámaný příkop, hluboký pět a široký dvacet metrů. Nad ním se dochoval val, jenž je pozůstatkem kamenné zdi; v její jižní části bylo v roce 1964 odkryto nároží. Prostor hradního jádra, kde pravděpodobně stával palác, byl bohužel zničen výstavbou rekreační chaty. Na jižní straně se zachovala pouze do skály vytesaná prohlubeň, považovaná za pozůstatek studny nebo cisterny. Velké množství mazanice podél jižní hrany ostrožny dokládá, že zástavba hradu byla převážně dřevěná.

Dnes jsou Hrádníky chráněnou kulturní památkou. Pro návštěvníka se zájmem o archeologii a středověk jde o nenápadné, avšak pozoruhodné místo: příkop vylámaný ve skále, dochované valy a terénní relikty hradiště lze v terénu dobře číst, a vrstvy dějin tu sahají od doby bronzové až po záhadný zánik hradu ve čtrnáctém století.