Kostel svaté Máří Magdaleny stojí v obci Čkyně jako farní kostel místní římskokatolické farnosti. Jde o typickou venkovskou sakrální stavbu jižních Čech, která spolu s přilehlým hřbitovem, márnicí a nedalekou farou tvoří jedno z nejdůležitějších míst v urbanistické struktuře obce.

Stavba pochází z poslední čtvrtiny 13. století. Vysoký hrotitý portál za předsíňkou, který se dochoval do našich dnů, byl vytvořen v rozmezí 1270 až 1280. Klenba presbytáře pochází pravděpodobně z roku 1285. V interiéru kostela se dodnes dochází gotické malby ze 14. století, které svědčí o bohaté výzdobě chrámu v jeho nejstarší fázi. Stavba však neprošla bez zásahů. Částečně byla přestavěna v roce 1789, kdy se projevily barokní vlivy. Ve druhé polovině 19. století byla loď prodloužena k západu, přičemž k těmto úpravám došlo v rocích 1789 a 1850. Zvonice nad presbytářem, která je dnes viditelným prvkem stavby, byla doplněna až v roce 1827.

Architektonicky je kostel zajímavou composicí tří částí. Tvořící se podobou písmene L, kde delší strana tvoří kostelní loď a kratší sakristie. Presbytář, čtvercové formy s gotickou křížovou klenbou, je od lodi oddělen hrotitým triumfálním obloukem. Tato klenba se žebry o vyžlabených profilech sbíhá na konzolky půlválcového tvaru. Na severní straně lodi se dochoval strop z barokního období, který je téměř plochý. V západní části lodi lze vidět dřevěnou kruchtu spočívající na dvou sloupech. Fasáda je zvýraznění hladkou štítovou zdí na západě, sakristie má opěráky na nárožích. Interiér zdobí jednotné novobarokní zařízení z 19. století a pozdně gotická kamenná křtitelnice.

Vnitřní bohatství kostela není patrné pouze z architektonických prvků. Skryté v kamenné stavbě jsou zbytky původního gotického okénka na severní straně lodi, které bylo později zazděno. Presbytář ukrývá pravoúhlý sanktuář v závěru klenbového prostoru, kde se soustředí nejstarší vrstva duchovního života chrámu.

Kostel je dodnes místem aktivního duchovního života. Bohoslužby se zde konají v neděli od osmi hodin ráno a v úterý a čtvrtek v odpoledních hodinách. Na místě farnosti si lze připomenout i tragickou historii – v roce 1995 byla na kostel umístěna pamětní deska věnovaná farářovi Janu Preislerovi, který zde deset let sloužil, než byl v padesáté sedmý den konce dubna roku 1995 zavražděn. Stavba představuje ceněnou kombinaci gotických počátků a pozdějších stavebních vrstev, které si ponechala přes tři sta let své další existence. Pro návštěvníka jižních Čech je to místo, kde lze číst z kamenných prvků dlouhou historii české vesnice a její duchovní tradice.