Klášter minoritů ve Stříbře patří k výjimečným příkladům gotické klášterní architektury. Jde o mendikantský klášter postavený při kostele sv. Máří Magdaleny, jehož osud je od počátku neodlučně spjat se samotným založením města.

Klášter se zakládal v poměrně nejisté době poloviny 13. století, kdy vznikalo Stříbro jako královské horní město za vlády krále Václava I. pod pokrovitelstvím rodu pánů ze Švamberka. Tradice připisuje jeho založení roku 1238 Ratmírovi I. ze Skviřína, případně v letech 1250–1253 Ratmírovi II. na Přimdě. První bezpečně doložené zmínky pocházejí z roku 1272, kdy se v listinách objevuje kvardián Jakub ze Stříbra. Pod klášterem leží stopy člověka staršího data – byly zde totiž odhaleny šachty, které údajně sahají ještě do doby předcházející založení města, kdy se zde rozprostíralo hornické sídlo zvané Argentaria či Misa.

Průběh středověkých staletí pro klášter nebyl hladký. Roku 1426, když se Stříbra chopilo kaliství, byl konvent poničen a přechodně opuštěn. Minorité se však brzy vrátili a rozvinuli hospodářství, zvlášť důležité byl klášterní pivovar. Roku 1451 si stříbřští radní přislíbili, že v jeho provozu minority nebránit nebudou. Město postihly ničivé požáry v letech 1479, 1508, 1528 a 1600, kterým se klášter nevyhnul. V 17. století minorité pivovar již sami neprovozovali, nýbrž jej pronajímali – na počátku 30. let si za nájemné žádali 12 kop míšeňských grošů a naturálie. V 18. století prošel klášter řadou přestaveb (1696–1705, zvlášť 1736–1739) a kostel sv. Máří Magdaleny postupně nabyl barokní podobu. Roku 1785 jej zrušil císař Josef II., areál byl přeměněn na děkanství. Roku 1792 do střechy udeřil blesk a shořely střechy celého komplexu – původní kostel již nebyl obnoven.

Architektonicky stojí klášter na vysoké skalnaté ostrožně nad údolím Mže v Muzejním náměstí. Klášterní klauzura tvoří dvě patové budovy – jižní (36×10 m) a východní (36×15 m) – spojené ambitem obklopujícím přibližně čtvercový rajský dvůr (cca 350 m²). Ambit se na vnitřní straně otevírá do dvora zazděnými oblouky s valenými klenbami a širokými okny, nad ním je patro. Z původního kostela se zachovalo pouze torzo – vnější zdi s opěráky a obloukovitě zakončený presbytář. Zdivo tvoří dobře opracované pískovcové kvádry, prolamované vysokými barokními okny.

Dnes klášter slouží nové funkci. Roku 1952 byl upraven pro školní účely, nyní v něm sídlí Městské muzeum a informační centrum. Minoritské zahrady na jihu areálu připomínají jeho původní hospodářský charakter. Díky architektonické kvalitě a poloze nad údolím Mže zůstává klášter svědectvím středověké klášterní kultury západních Čech.