Ve Chválenicích v okrese Plzeň-město stojí kostel svatého Martina, jedno z pozdně barokních sakrálních děl Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Spolu s kostelem svatého Jana Křtitele v Paštikách u Blatné představuje typickou ukázku českého venkovského baroka. Chrám je mistrně umístěn v krajině jižního Plzeňska tak, že upoutá pozornost ze všech světových stran, a Dientzenhoferova stavba posléze posloužila jako vzor dalším barokním stavitelům.

Historie zdejšího kostela sahá hluboko do středověku. Již ve 14. století patřil chválenický kostel mezi dvaadvacet farních kostelů na Plzeňsku a první písemná zmínka pochází z roku 1355, z doby vlády císaře Karla IV. Předpokládá se, že kostel existoval již koncem 13. století jako součást šlechtického sídla – tzv. kurie. V roce 1275 je ve Chválenicích doložen urozený Zemislav, který obdaroval benediktýnský klášter v Kladrubech; předpokládá se, že měl v obci opevněný dvorec, jenž v průběhu staletí beze stopy zmizel.

V 17. století se Chválenice staly největší a jednou z nejvýznamnějších farností plzeňského vikariátu. K farnosti tehdy náleželo jedenáct vsí: devět na nebílovském panství, Střížovice na lukavickém panství a Chouzovy na panství hradišťském. Vedle farního kostela existovaly ve farnosti také dva filiální kostely v Žákavě a Nezvěsticích a kaple svatého Vojtěcha na Planinách. Ze středověkých pramenů pochází i záznam o dlouhotrvajícím sporu pánů z Pokonic a Homberka o právo dosazovat ve Chválenicích faráře; v této souvislosti je zmíněno jméno tehdejšího pražského veřejného notáře Jana z Pomuku.

Původní gotický kostel, na jehož místě Dientzenhofer v letech 1747–1752 vybudoval dnešní barokní chrám, byl kamennou stavbou s věží, sanktusní věžičkou nad presbytářem a boční sakristií. Věž z roku 1670 byla bíle omítnutá a nesla dva velké zvony, malá věžička nad presbytářem jeden menší zvon. Uvnitř se nacházely staré náhrobní kameny a prvky typické pro venkovské gotické kostelíky. Pod kostelem byla kněžská krypta, do níž byli pohřbíváni zdejší faráři – posledním z nich byl v roce 1760 Marek Neupauer. Kolem stavby se rozkládal hřbitov zvaný krchov s budovou kostnice, ohrazený kamennou zdí. Předpokládá se, že původní kostel mohl být tzv. tribunovým kostelem přístupným přímo ze šlechtického sídla, případně i jeho hlavním obranným objektem.

Z vybavení zaniklé gotické stavby se v interiéru dnešního kostela dodnes dochovala raně barokní cínová křtitelnice z roku 1693 a kamenná štoudev na vodu – živé připomínky staršího chrámu ukrytého pod podlahou Dientzenhoferovy stavby.

Kostel svatého Martina ve Chválenicích stojí za návštěvu nejen jako doklad vrcholné barokní architektury, ale i jako místo s nepřetržitou sakrální historií starší než sedm set let. Poloha chrámu v otevřené krajině jižního Plzeňska zaujme dříve, než se k němu návštěvník vůbec přiblíží.