Klárov na Malé Straně je jedním z nejzvláštnějších míst Prahy. Není jednoznačně náměstím, městskou třídou, parkem, nábřežím ani předpolím mostu – spojuje v sobě znaky všech těchto kategorií najednou. Toto veřejné prostranství leží v městské části Praha 1 na levém břehu Vltavy a jeho součástí jsou dvě křižovatky, park a jedna z nejrušnějších dopravních tepny hlavního města.

Název Klárova pochází z roku 1922, kdy byl prostor pojmenován na počest profesora a jazykovědce Aloise Klara, jenž tu v roce 1807 organizoval zřízení Klárova ústavu slepců. Pozemky, na nichž dnes Klárov stojí, sahají hluboko do minulosti. V místě se nacházela zaniklá středověká osada nazývána Rybáře, Písek, Na písku či Na pískách. Tato jména odkazují na sedimenty, které sem nanášel potok Brusnice, který se v těchto místech vlévá – dnes již v potrubí – do Vltavy.

Rok 1922 přinesl záměr na urbanistickou úpravu prostoru a předpolí mostu. Vyprodaná soutěž o jeho podobu vyvrcholila vítězstvím mladých architektů Josefa Štěpánka a Bohuslava Fuche. Město Praha u nich objednalo několik rozpracovaných projektů, avšak k jejich realizaci nikdy nedošlo. Prostranství tak zůstalo v nezměněné podobě dlouhá léta. Teprve od roku 2017 se intenzivně připravují nová řešení dopravní situace a úpravy veřejného prostoru.

Dnešní Klárov je především dopravním uzlem. Představuje nejrušnější malostranskou křižovatku, kde se setkávají čtyři tramvajové tratě, linka A pražského metra se stanicí Malostranská a dvě linky městských autobusů. Cyklostezka vedená kolem hotelu Hoffmeister, zvaná Myší díra, zde kříží dopravu. Dopravní historie tohoto místa skrývá zajímavou epizodu: v padesátých letech zde byla stavěna stanice metra Klárov, která měla sloužit nejen jako dopravní uzel, ale také jako vojenský kryt pro členy vlády. Projekt nebyl kvůli příliš velké hloubce dokončen. Když se o mnoho let později budovala linka A metra, byla místo něj vybudována nová stanice Malostranská. Původní stanice Klárov nyní slouží jako technologické centrum trasy.

Přes intenzivní dopravu si Klárov uchovává zelené zákoutí a ticho. Jihovýchodní část mezi tramvajovými zastávkami a ulicí U Železné lávky zaujímá park lemovaný stromořadím smutečních vrb, v němž se nachází dva významné pomníky. Pomník obětem II. odboje (1938–1945) od sochaře Vladimíra Preclíka a Památník československým letcům RAF, dílo britského sochaře Colina Spoffortha s okřídleným lvem, připomínají druhou světovou válku. Poblíž se nachází také pomníček s pamětní deskou Marie Charouskové, zastřelené zde 26. srpna 1968 sovětskými okupanty. Dalšími zelenými plochami jsou park Holubička na severozápadě pod ústím Starých zámeckých schodů, menší parčík s fontánou za ohradní zdí Valdštejnské jízdárny a park Cihelná u nábřeží na jihu.

V areálu Klárova se koncentrují instituce a zajímavé objekty. Klárův ústav slepců, kterému prostor vděčí za svůj název, nyní hostí Českou geologickou službu. Kunsthalle Praha, muzeum moderního umění, se nachází ve vestibulu stanice metra Malostranská. Vedle stanice stojí Valdštejnská jízdárna a za její ohradní zdí se rozprostírá Zahrádka s volejbalovým hřištěm Archeologického ústavu. Muzeum slivovice Rudolf Jelínek v domku Slávky Budínové přitahuje zájemce o tradice domácích nálužitostí. Historickým prvkem je hrázděný domek čp. 554, původně mýtnice zaniklé Rudolfovy lávky. Na východní straně se rozprostírá Mánesův most vedoucí na náměstí Jana Palacha.

Klárov si zaslouží návštěvu právě pro svou neobyčejnost. Není to tradičně orientované místo s jednotnou identitou, nýbrž živý prostor, kde se prolínají dopravní tepny, historické vrstvy a tiché zákoutí zeleně. Pro návštěvníka Malé Strany představuje nezbytný průchod k dalším částem Prahy a zároveň nabízí překvapující tichá místa – parky s mocnými pomníky druhé světové války a vědomím historické transformace středu Prahy.