Vila Elly Krickové stojí na tř. Spojenců č. 10 v olomoucké městské části Olomouc-město. Třípatrová činžovní vila v pozdně secesním stylu byla dokončena v roce 1911 podle návrhu olomouckého architekta a stavitele Heinricha Czeschnera. Od roku 1991 je chráněnou kulturní památkou České republiky.

Stavbu iniciovala Ella Kricková, manželka právníka JUDr. Hanse Kricka, kterého zatrudnila Obchodní a živnostenská komora. Projektant Czeschner se inspiroval berlínskými a mnichovskými vilami. Stavba byla komplikována polohou na okraji bývalé olomoucké pevnosti – stavbou vedoucí se museli potýkat se složitým podzemím pevnostních objektů, což byla technická výzva své doby.

Architektonicky se jedná o typickou činžovní vilu s přibližně obdélníkovým půdorysem. Jižní fasáda, která se otevírá do zahrady, vykazuje přísnou symetrii s lomeným trojúhelníkovým štítem uprostřed. V prvním patře se nachází prosklená lodžie s nízkou stříškou, na kterou v interiéru navazuje sala terrena – střední prostor, který je ústředním motivem celé stavby. Po stranách lodžie se nacházejí polokruhové rizality s mansardovými střechami. Severní fasáda je jednodušší a asymetrická, osvětlena schodišťovými okny. Obě fasády zdobí pilastry a geometrický dekor s hrubou strukturou omítky. Střechu tvoří kombinace valbových a sedlových střech pokrytých pálenými taškami.

Pro majitelku Ellu Krickovou sloužil osmipokojový byt s výhledem do zahrady, přístupný hlavním vchodem se zádveřím, vestibulem a schodišťovou halou. V horním podlaží a podkroví se nacházely pronajímané byty. Domovník obýval prostor v přízemí. V interiéru se zachovaly originální secesní detaily – dveře, dřevěné obložení a okna. Zahradu vymezuje kamenná podezdívka se zděnými pilíři a kovovými výplněmi z prutů a drátěného pletiva.

Po druhé světové válce byla rodina původních majitelů odsunuta z Československa. První patro přešlo do majetku Univerzity Palackého a bylo přebudováno na byty. Panský byt byl rozdělen na dvě části. V menší bydlel první poválečný rektor univerzity Josef Ludvík Fischer, který zde usídlil i značnou část své brněnské knihovny. Později tu žili filozof Svatopluk Hrab a historička Libuše Hrabová. Biolog Josef Šula si zajistil větší část pronajatého bytového prostoru.

Vila představuje kvalitní příklad secesní činžovní architektury z počátku 20. století a dokumentuje bohatou stavební historii Olomouce. Její dobře zachovalá podoba s původními detaily činí z ní zajímavou zastávku pro návštěvníky zajímající se o českou architekturu a historii.