Na jihu historického centra Šumperka stojí zámek, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. Na místě dnešní budovy stával původně malý hrádek, jenž sloužil jako sídlo zdejšího správce. Šumperk vznikl ve 13. století a hrádek byl po celá staletí středobodem dění v celém okolí.

Koncem 15. století patřil hrádek Jiříku staršímu Tunklovi z Brníčka. V červnu roku 1490 nabídl Tunkl prostory svého sídla sněmu zástupců moravských a slezských stavů, kteří zde rozhodovali, zda přijmou Vladislava Jagellonského za krále poté, co 6. dubna 1490 zemřel Matyáš Korvín. Sněm se konal 4. června 1490 a dodnes se každoročně připomíná na červnových slavnostech města. Po přepadení roku 1491 Jiřík Tunkl zemřel a panství přešlo do rukou Žerotínů.

Petr ze Žerotína, jenž se stal dědičným majitelem Šumperka, se rozhodl trvale usadit a malý gotický hrádek mu nevyhovoval. Roku 1496 proto zahájil jeho přestavbu a rozšíření. Původní hrádek, dnes tvořící východní křídlo zámku, přebudoval a přistavěl křídla severní a západní. V prvním patře východního a západního křídla vznikly velké sály, v severním křídle menší obytné místnosti. Uprostřed dvora stála kruhová věž, která se dochovala až do roku 1804. Přes ochoz na hradbách bylo možné přejít přímo do klášterního kostela. Nový pozdně gotický zámek nesl znaky renesance — tři arkády v severním křídle jsou viditelné dodnes — a získal půdorys ve tvaru písmene U. Práce byly dokončeny roku 1504, jak dokládala deska s letopočtem a znakem nad zámeckou branou, zničená roku 1840. Zámek chránil hluboký příkop a hradby, jež byly fakticky součástí městského opevnění.

Po požáru roku 1513 dal Petr ze Žerotína obehnout město mohutnými kamennými hradbami s pěti věžemi, z nichž se část dochovala. Roku 1558 nechal Jan mladší ze Žerotína v prostorách zámku zřídit vrchnostenský pivovar, avšak měšťané ho u soudu úspěšně napadli a v pivovaru pak vařili sami. Téměř sedmdesátiletá vláda Žerotínů skončila 20. dubna 1562, kdy město panství vykoupilo za 11 200 zlatých tolarů. O tři dny později, 23. dubna 1562, povýšil císař Ferdinand I. Šumperk na svobodné královské komorní město. Samotný zámek město odkoupilo 12. ledna 1569 za 12 000 tolarů; nadále v něm byly skladiště soli a pivovaru a městská váha, reprezentační prostory sloužily pro hosty.

Třicetiletá válka citelně zasáhla i zámek. V letech 1643 až 1648 v něm přebývali císařští vojáci a 29. října 1646 město dobyli Švédové, kteří poničili zámek i opevnění. Na památku bojů byla v jeho zdi ponechána dělová koule. Po obnově v roce 1667 přišla další pohroma — 7. května 1669 čtyřdenní požár zničil 234 domů i nově opravený zámek. Vysoké sedlové střechy byly po požáru nahrazeny plochými. Opravy probíhaly znovu v letech 1675 až 1686.

Roku 1622 byl Šumperk předán Karlu I. z Lichtenštejna jako odměna za věrnost císaři Ferdinandovi II. po bitvě na Bílé hoře. Během správy Lichtenštejnů, konkrétně v letech 1678 až 1696, město zasáhly čarodějnické procesy. Lichtenštejnská správa skončila roku 1705.

Dnes je zámek, zapsaný v roce 1964 do seznamu kulturních památek ČR, využíván jako škola. Návštěvníci si mohou z vnějšku prohlédnout renesanční arkády v severním křídle — jeden z mála dochovaných prvků původní přestavby z přelomu 15. a 16. století — a představit si místo, kde se roku 1490 rozhodovalo o osudech moravských a slezských zemí.