Cimburk, někdy také označovaný jako Nový Cimburk, je zřícenina středověkého gotického hradu na jižní Moravě, čtyři kilometry východně od Koryčan v okres Kroměříž. Od roku 1973 je chráněn jako kulturní památka.

Hrad založil Bernard z Cimburka v letech 1327–1333. Původně sídlil na starém hradě Cimburk v okres Svitavy, roku 1348 se však rozhodl přesídlit na tento nově vystavěný hrad. Stavba byla typickým představitelem dynamizující hradní architektury první poloviny 14. století a zřetelně nesla vliv francouzské fortifikační architektury. Hrad se vyznačoval protáhlou dvouvěžovou bergfritovou dispozicí a nadstandardními architektonickými postupy, které jej činily stavbou prvořadé historické a architektonické důležitosti.

Následně hrad postupně prošel dlouhou řadou vlastnických změn. V roce 1358 jej koupil moravský markrabě Jan Jindřích, roku 1375 jej zastavil Zikmundu z Letovic a roku 1398 jej uvázal Čeněk z Drahotuš. Roku 1407 jej přepadl a obsadil Vok IV. z Holštejna. Roku 1429 jej Vok V. z Holštejna přenechal Štěpánovi ze Zdounek a Vartnova. Během česko-uherských válek byl hrad dobyt uherským králem Matyášem. Po skončení válek jej po několika dalších vlastnických přesunech roku 1523 odkoupil Vilém z Víckova.

Hrad byl koncipován jako plášťový hrad tvořený hradním palácem a předhradím, obě části chránily okrouhlé věže. Areál odděloval od okolního terénu hluboký příkop, částečně vytesaný do skály. Palác zaujímal severovýchodní část, zatímco předhradí se rozprostíralo kolem něj a směřovalo na západ. V 14. a 15. století se hrad několikrát přestavoval, posílilo se jeho opevnění a vznikly nové hradby a věže. Za doby markraběte Jana Jindřího vznikl rohový sál a arkýř, který předpokládá se sloužil jako kaple. Roku 1398 investoval Čeněk z Drahotuš do obrany hradu. Později tzv. „panny cimburské" zvýšily severní zeď paláce, vybudovaly nový parkán a upravily přístupovou cestu. Po česko-uherských válkách bylo předhradí doplněno o bašty, a Vilém z Víckova přesunul vstup do hradu na severní stranu.

Po roce 1523 a znovu po roce 1661 procházel hrad přestavbami. Ve 16. a 17. století nechal František Horecký snížit hlavní věž, upravit okna a některé části doplnit o erby. Od počátku 18. století byl hrad postupně opuštěn a postupem času chátral. Některé opravy se uskutečnily až v 19. století. Ve 20. století došlo k prvním záchranným pracím, včetně oprav hradeb a portálů v roce 1930. Na konci 20. století se zdál osud zříceniny nezvratný, přičemž skoro každá zima přinesla další statické poškození a rozpad zdí. Zásadní zlom nastal po roce 1994, kdy se o záchranu hradu ujalo občanské sdružení Polypeje.

Cimburk je přístupný po žluté a následně zelené turistické značce vedoucí z Koryčan. Cesta vede lesem a měří přibližně 1,3 kilometru.