Vsetínský zámek vzácně slouží jako architektonický odkaz více než čtyř staletí valašské historie. Budova stojí uprostřed starého vsetínského náměstí na vysoké terase pravého břehu řeky Bečvy. K zámku neodmyslitelně patří jeho bílá majestátní věž, která je dlouhá léta dominantou městského panoramatu.

Zámek byl postaven v prvním desetiletí sedmnáctého století na základech staršího středověkého sídla z první poloviny patnáctého století. První písemná zmínka pochází z roku 1610. Stavbu iniciovali tehdejší majitelé vsetínského panství Lukrécie Nekšovová z Landeka a její druhý manžel Albrecht z Valdštejna. Architektonicky se jedná o renesanční zámek s vnitřním dvorem vroubeným arkádami.

V době třicetileté války se zámek stal centrem valašského povstání. Roku 1644 se před jeho branami odehrála bitva u Vsetína, která povstání de facto ukončila. V následujícím století jej převzali představitelé uherské šlechty z rodu Illésházy. Během jejich vlastnictví došlo k rozsáhlým přestavbám. Roku 1708 zámek vyhořel na holé zdi. Od roku 1719 se opuštěný zámek začínal obnovovat. Roku 1721 František Palmer, úředník hraběte Mikuláše Illésházyho, vytvořil velmi podrobný popis stavby, z kterého vyplývá, že zámek sloužil především správě panství a vrchnostenským úředníkům, ne jako trvalé reprezentativní sídlo. V průběhu osmnáctého století jej opakovaně opravovali a přidali mansardovou střechu, kterou si zámek zachovává dodnes. Roku 1740 byly opraveny hodiny na zámecké věži.

Dnešní podobu získal zámek v letech 1833 až 1834 pod vedením posledního šlechtického majitele Josefa z Wachtlerů. Stavební úpravy mu daly klasicistní a empírový styl, který se zachoval až do současnosti. Roku 1890 jej nový majitel Thonets nechal opravit a jeho rodina v něm obývala. Roku 1915 však požár zničil střechu i věž; zámek připomínal zříceninu přibližně deset let. Po jednáních s Památkovým úřadem byl obnoven do stavu předcházejícího požáru a zároveň upraven moderně. Roku 1924 byla opravena střecha věže.

Od roku 1938 patřil zámek Marie Baťové a jejímu synovi Tomášovi. Roku 1948 město získalo okolní zahrady a park, rok později byl zámek převzat do národní správy. V šedesátých a sedmdesátých letech jej prošly generální opravy. Dne 9. května 1975 byl zámek slavnostně otevřen veřejnosti. Po roce 1989 jej Tomáš Baťa v roce 1993 městu daroval. Od té doby hostí Muzeum regionu Valašsko, které zřizuje Zlínský kraj.

Poslední velkou rekonstrukci zámek absolvoval v letech 2014 až 2015. Byla renovována interiéra, vybudovány moderní depozitáře a instalovány nové sítě. V listopadu 2015 se muzeum veřejnosti zpřístupnilo. V devíti výstavních sálech se návštěvníci seznamují s historií a kulturou Valašska, jeho průmyslovou a uměleckoprůmyslovou tradicí a lidovými zvyky. Zámek se tak vrátil k životu v nové roli strážce paměti regionu.