Už z dálky vás přivítá silueta, která jako by nepatřila do skutečného světa: strmé střechy, cimbuří a nad tím vším hlavní věž vysoká 58 metrů. Cesta od parkoviště a podhradí stoupá k první bráně a vy máte čas si uvědomit, že Bouzov není středověká pevnost v pravém slova smyslu, ale dokonalý sen o středověku, který si na přelomu 19. a 20. století nechal splnit jeden z nejmocnějších mužů rakouské monarchie. Než vstoupíte, zastavte se u hradního příkopu – přes něj vede skutečný padací most, který se dodnes dá zvednout. Málokterý hrad v Česku se může pochlubit něčím podobným.

Projdete branou na nádvoří, sevřené vysokými zdmi a arkádami. Tady je dobré si připomenout příběh muže, který dnešní Bouzov stvořil. Arcivévoda Evžen Habsburský, člen císařského rodu a velmistr Řádu německých rytířů, převzal starobylý hrad, který řád vlastnil už od roku 1696, ve stavu, kdy pomalu chátral. Rozhodl se z něj vybudovat reprezentativní sídlo řádu a ideální obraz rytířského hradu. Projekt svěřil Georgu von Hauberrisserovi, mnichovskému architektovi, jehož nejslavnějším dílem je Nová radnice na mnichovském Marienplatzu. V letech 1895 až 1910 tak vyrostl hrad, jaký známe dnes – romantický, novogotický, se vším, co k rytířské pevnosti patří.

Interiéry jsou tím, co Bouzov odlišuje od většiny českých a moravských hradů: zůstaly totiž kompletně zařízené. Prohlídkové okruhy vás provedou rytířským sálem s mohutným kazetovým stropem, hodovní síní, hradní kaplí i soukromými pokoji arcivévody Evžena. Všude kolem uvidíte vyřezávaný nábytek, gobelíny, zbroje a umělecké sbírky, které sem velmistr soustředil. Zároveň si všímejte detailů, které prozrazují, že jde o hrad z počátku 20. století – Bouzov měl na svou dobu překvapivě moderní zázemí, od ústředního vytápění po výtahy na jídlo. Právě tohle spojení středověké kulisy a moderního komfortu dělá z prohlídky jedinečný zážitek.

Příběh hradu ale nekončí idylou. Po okupaci přišel rok 1939: nacisté Řád německých rytířů zrušili a Bouzov zabavili. Po druhé světové válce přešel hrad do rukou československého státu a dnes jej spravuje Národní památkový ústav. Pro filmaře se stal splněným snem – poznáte tu kulisy pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci, natáčela se tu Arabela i italský seriál Fantaghirò. Pokud jste tyhle pohádky viděli, budete mít na nádvoří i v sálech neustálý pocit déjà vu.

Na závěr prohlídky doporučuji vystoupat, pokud to zvolený okruh umožňuje, na hlavní věž. Výhled z 58 metrů obsáhne zvlněnou krajinu mezi Hanou a Drahanskou vrchovinou a při dobré viditelnosti dohlédnete daleko za Loštice. A až budete odcházet po padacím mostě zpět do současnosti, naplánujte si zbytek dne: čtyři kilometry odtud leží Javoříčské jeskyně s jednou z nejkrásnějších krápníkových výzdob u nás a v Lošticích na vás čekají pravé olomoucké tvarůžky. Bouzov není jen hrad – je to celý pohádkový kraj.