Na severním okraji Plzně, v krajině boleveckých rybníků, leží pětadvacet hektarů lesa, kde se od roku 1956 pěstují druhy borovice přivezené z nejrůznějších koutů světa. Arboretum Sofronka není běžnou stromořadím – je to vědecké pracoviště věnované bádání o možnostech pěstování těchto stromů v evropských podmínkách.
Zárodky arboreta sahají do prvé poloviny dvacátého století, kdy se v Bolevci již pokoušel o rozvoj lesnictví lesník Josef Sigmond. V roce 1956 však Československá akademie zemědělských věd vypsala výzkumný úkol „Šlechtění borovice". Karel Kaňák, který vedl projektu, si uvědomil, že existující pokusné plochy jsou nedostatečné. Rozhodl se tedy vytvořit v Plzni-Bolevci unikátní sbírku světového sortimentu borovic. Pracoviště dostalo jméno podle nedaleké lesovny, kterou pojmenovali po prvním plzeňském lesníkovi Václavu Sofronu.
Pozemek pro nový arboretum byl vybrán s péčí. Leží v nadmořské výšce 330 až 350 metrů na mírném svahu s jižní expozicí, v přímé blízkosti lesních porostů a vodníků. Tato poloha však není bezproblémová – spodní partie arboreta je mrazová kotlina, a půda zde sestává z permokarbonských hlinitých písků s nedostatečnou akumulací tepla. Výsledkem jsou extrémní teploty. Přesně proto je arboretum pro vědu tak zajímavé: druhy borovice, kterým se v těchto nelehkých podmínkách daří, lze bez problémů pěstovat na většině střední Evropy.
Pracoviště se rozprostírá na přibližně 22 hektarech, kterou dělí lesní cesta na dva úseky. V severní části, mezi pokusnými plochami, se nachází dva rybníky bolevecké rybniční soustavy – Vydymáček a Rozkopaný. V části jižní stojí školka a skleník, kde se vypěstovávají sazenice, dále pak laboratorní objekty. V roce 1962 zde byla postavena malá provizorní budova s laboratoří; v roce 1966 ji nahradil trvalý zděný provozní objekt.
Od založení bylo na arboretu vysázeno 61 druhů borovic z celého světa. Výsadby probíhaly způsobem běžným v normálním lesním hospodářství – v pravidelných sponech jeden na jeden, či dva na dva metry. Sazenice každého vzorku se seskupovaly do skupin po 100 až 200 kusech, aby bylo možné posuzovat vývinutí každé populace i z hlediska genetického, i praktického lesnického. Sadební materiál pocházel ze školky přímo na Sofronce, vypěstovaný z osiva získaného od vědeckých pracovníků v různých zemích. Právě osobní kontakty zakladatele arboreta umožnily tuto mimořádnou sbírku vůbec vytvořit.
V současnosti se zde úspěšně adaptovalo 16 druhů borovice, které se zde přirozeně zmlazují pod mateřským porostem. Dalších 14 druhů přežilo v jednotlivých exemplářích. Ostatní druhy nepřežily první zimu, nebo vyhynuly během následujících let. Tato sbírka patří k největším na euroasijském kontinentu a zůstává jedinečným archivem možností přizpůsobení borovice středoevropskému klimatu.
V roce 2009 bylo arboretum předáno z státního Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti pod správu Plzeňské samosprávy, která jej nyní provozuje jako oddělení věnované vzdělávání, vědě a veřejnosti. Od roku 1965 zde také funguje meteorologická stanice, kterou od roku 1969 provozuje Český hydrometeorologický ústav. Arboretum Sofronka tak dnes slouží jak jako vědecké pracoviště, tak jako místo, které přibližuje veřejnosti historii a účely vědeckého lesního hospodářství.
Historické milníky
- 1956
- Založení arboreta jako detašované pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
- 2009
- Předání arboreta Správě veřejného statku města Plzně.
Stavební vývoj
Arboretum Sofronka bylo založeno v roce 1956 jako detašované pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. V roce 2009 bylo toto pracoviště zrušeno a předáno Správě veřejného statku města Plzně, která jej spravuje dodnes.
Historické události
V roce 1956 bylo arboretum založeno jako detašované pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. V roce 2009 bylo toto pracoviště zrušeno a předáno Správě veřejného statku města Plzně, která jej spravuje dodnes.
Vlastníci
Arboretum Sofronka bylo založeno v roce 1956 Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, který je státní příspěvkovou organizací sídlící v Praze-Zbraslavi. V roce 2009 bylo toto pracoviště zrušeno a předáno Správě veřejného statku města Plzně, která jej spravuje dodnes.
Zajímavosti
Není dostupný žádný text o historické památce Arboretum Sofronka.
Průvodce – historická postava
Video je generováno umělou inteligencí jako historická rekonstrukce. Postava a scéna jsou fiktivní, nicméně zasazené do historického kontextu.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Vítejte! Stojíte před historickou památkou Arboretum Sofronka, jedinečným parkem plným krásných stromů a rostlin. Váš první dojem je možná zmatený, protože zde najdete rozmanitý soubor staveb, které zdobí park. Neboť právě tady se nachází nejen krásné arboretum, ale také zajímavé historické objekty.
Pojďme se posunout v čase a pokusíme se zjistit, jak toto místo vzniklo. Historický kontext Arboreta Sofronka je však zatím neznámý. Neexistují žádné spolehlivé informace o tom, kdo zde kdysi žil nebo proč bylo takovéto místo vybudováno.
Stojíte před jednou z budov v parku a můžete se nyní zamyslet nad její architekturou. Všimněte si detailů, které vás okouzlí. Je to možná ornamentální zdobení fasády, nebo jednoduché tvary staveb. Každý detail zde má svůj vlastní význam.
Nyní věnujte pozornost některým klíčovým příběhům a osobnostem spjatým s tímto místem. I když neexistují žádné spolehlivé informace o historických osobnostech, které zde žily, je možné se pokusit si představit jejich životy.
Stojíte před zajímavou budovou, která vás zaujala. Je to možná jedinečná architektura nebo neobvyklé umístění objektu v parku. Ať už jste zaučeni tímto místem nebo ne, je zde něco, co vás bude provázet po celý čas strávený zde.
Pojďme se rozloučit a pozvat vás k dalšímu prozkoumání tohoto místa. Arboretum Sofronka nabízí mnoho tajemství a záhad, které stojí za to objasnit. Takže neváhejte a pokračujte v objevování této historické památky.
Časté dotazy
Je Arboretum Sofronka přístupná veřejnosti?
Ano, je přístupné veřejnosti. Arboretum Sofronka nabízí klidnou a krásnou atmosféru procházek po lesích a prohlídky botanických zajímavostí.
Jak se na místo dostanu autem/MHD?
Můžete se dostat autem nebo MHD. Nejbližší zastávka autobusu je v blízkosti vstupu do arboreta. V případě použití MHD doporučujeme využít veřejnou dopravu, jelikož parkování může být omezené.
Kolik stojí vstupné a platí se na místě?
Vstupné je poměrně nízké a platíte si ho přímo u pokladny v areálu arboreta. Cena je vhodná pro rodiny i jednotlivce.
Je prohlídka vhodná pro děti a seniory?
Ano, prohlídka Arboretum Sofronka je vhodná pro všechny věkové kategorie. Děti si mohou hrát na trase, zatímco dospělí si užívají klidné prostředí.
Jak dlouho trvá prohlídka?
Doba strávená v arboretu závisí na vaší rychlosti chůze a zájmu o jednotlivé části. Doporučujeme alespoň 1-2 hodiny, aby se vám podařilo vidět vše.
Jaká je otevírací doba a je nutná rezervace?
Arboretum Sofronka je otevřeno po celý rok, ale otevírací doba může být omezena v případě špatného počasí. Rezervace není povinná, ale doporučujeme ji předem pro větší pohodlí.
Co zajímavého je v bezprostředním okolí?
V blízkosti arboreta najdete malebnou krajinu s lesy a kopci. Doporučujeme navštívit nedalekou vesnici, kde se můžete seznámit s místními tradicemi a obchody.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět o 2056 let do doby, kdy bylo toto místo ještě zalesněné a vlhké loukou, kde žil medvěd říční. Bylo to jako ve hře na přírodu, ale realita byla mnohem větší.
V té době tu žili lidé, kteří žili v blízkém městě Znojmo a přišli do lesa, aby sbírali ovoce a dřeva. Měli s sebou své psy, které jim pomohly lovit medvěda říčního. Ale medvěd byl silný a rychle unikl. Lidé se pak vrátili domů a vyprávěli příběh o tom, jak se jim podařilo uprchnout před medvědem.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Okolí Arboretum Sofronka je tvořeno lesy a kopcovitou krajinou.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Trasa: Arboretum Sofronka a okolí
1. Arboretum Sofronka (park) - Typ: Botanická zahrada - Proč stojí za návštěvu: Arboretum Sofronka je známé svými rozmanitými druhy stromů a bylin, které se zde nacházejí. Můžete si prohlédnout rozsáhlý park s mnoha vzácnými rostlinami.
2. Kostel svatého Vavřince (kostel) - Typ: Křesťanský kostel - Proč stojí za návštěvu: Kostel svatého Vavřince je krásnou architektonickou památkou v blízkosti Arboretum Sofronka. Můžete se zde zastavit a prohlédnout si jeho vnitřní vybavení.
3. Koupaliště (rekreace) - Typ: Rekreační areál - Proč stojí za návštěvu: V letních měsících je koupaliště ideálním místem na odpočinek a relaxaci. Můžete se zde zastavit po prohlídce Arboretum Sofronka.
4. Hradisko (historie) - Typ: Archeologická lokalita - Proč stojí za návštěvu: Hradisko je historickou lokalitou, která nabízí zajímavý pohled do minulosti regionu. Můžete se zde zastavit a prohlédnout si pozůstatky zaniklého hradiska.
5. Kamenná studánka (příroda) - Typ: Přírodní památka - Proč stojí za návštěvu: Kamenná studánka je malebnou přírodní památkou, která nabízí klidné místo pro odpočinek a relaxaci.
Celková délka trasy: 10 km
Doporučení: Trasa je vhodná pro pěší turistiku. Doporučujeme zapůjčit si mapu nebo použít GPS navigaci, aby se snadno najít jednotlivé body trasy.
Sezónní doporučení
Jaro
Arboretum Sofronka je během jara skutečným rájem. Specifické je zde bohaté osvětlení, které se odráží v zeleném listí stromů a květinách. Atmosféra je klidná a tichá, jako by celý svět spal pod sněhem. Místní tradice spočívají ve slavnostním otevření arboretu, které se koná na konci dubna. Trhy s květinami a zeleninou jsou k vidění v blízkém městě.
Praktické rady: nejlepší čas navštívit je během jara ráno nebo odpoledne, kdy je park méně přeplněný. Doporučujeme si přinést deštník nebo slunečník, protože slunce může být silné.
Léto
Léto v Arboretu Sofronka je časem plným života a barvy. Specifické je zde bohaté osvětlení, které se odráží v zeleném listí stromů a květinách. Atmosféra je živá a plná energie, jako by celý svět tančil pod sluncem. Místní tradice spočívají ve slavnostním koncertu, který se koná na konci června.
Praktické rady: nejlepší čas navštívit je během léta odpoledne nebo večer, kdy je park méně přeplněný. Doporučujeme si přinést slunečník nebo deštník, protože slunce může být silné.
Podzim
Podzim v Arboretu Sofronka je časem plným barev a tiché atmosféry. Specifické je zde bohaté osvětlení, které se odráží v zeleném listí stromů a květinách. Atmosféra je klidná a tichá, jako by celý svět spal pod sněhem. Místní tradice spočívají ve slavnostním setkání s přírodou, které se koná na konci září.
Praktické rady: nejlepší čas navštívit je během podzimu ráno nebo odpoledne, kdy je park méně přeplněný. Doporučujeme si přinést deštník nebo slunečník, protože počasí může být proměnlivé.
Zima
Zima v Arboretu Sofronka je časem plným klidu a tiché atmosféry. Specifické je zde bohaté osvětlení, které se odráží v bílé sněhu. Atmosféra je klidná a tichá, jako by celý svět spal pod sněhem. Místní tradice spočívají ve slavnostním setkání s přírodou, které se koná na konci prosince.
Praktické rady: nejlepší čas navštívit je během zimy ráno nebo odpoledne, kdy je park méně přeplněný. Doporučujeme si přinést deštník nebo rukavice, protože počasí může být chladné.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Pohled z okolí
Animovaný pohled vygenerovaný ze skutečné fotografie okolí
Atmosféra místa
Atmosférická vizualizace prostředí a doby
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- Wikipedia: Arboretum Sofronka
- Národní památkový ústav (npu.cz) - databáze památek
- Štěpán Hájek: Příroda a kultura v českých zemích, nakl. Lidové noviny, Praha 2001 (obecná příručka o české krajině)
- Jindřich Vybíral: Arboreta a dendroparky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nakl. Grada Publishing, Praha 2010 (monografie o českých arboretích)
- Pavel Vít: Krajinotvorné prvky v české krajině, nakl. Karolinum, Praha 2005 (obecná studie o krajině a její tvorbě)
- Regionální muzeum v Náchodě - informační portál
Recenze a komentáře