Kostel svatého Prokopa v Nadslavi je jednolodní gotická stavba obklopená hřbitovem oraněným kamennou zdí. Areál doplňuje dřevěná zvonice, která je doložena již v devatenáctém století. Kostel je chráněn jako kulturní památka od roku 1964.

Stavba byla vystavěna pravděpodobně kolem roku 1340, předpokládá se, že iniciátorem byl Sdessa nebo Zdeněk Straník ze Střevače a Nadslavi. První historicky doložená zmínka o Nadslavi pochází z 10. dubna 1361, kdy se v dokumentech připomíná plebán – z toho vyplývá, že kamenný kostel tam již existoval. Ves vlastnil v průběhu druhé poloviny čtrnáctého století muž stejného jména, který se postaral také o získání Kopidlna. Architektonické prvky – zejména okno v lodi a klenba – vykazují raně gotický charakter, zatímco kružby se sférickými motivy naznačují druhou polovinu čtrnáctého století.

Kostel je konstruován na jednoduchém obdélníkovém půdorysu. Východní stranu uzavírá pětiboký presbytář s hlavním oltářem, z vnější strany podepřený pěti opěráky. Presbytář zakrývá paprsčitá žebrová klenba, kde se žebra sbíhají v neprofilovaném středním klenáku. Na severní straně se nachází sakristie se zalenou klenbou. Loď kostela má plochý dřevěný strop a je od presbytáře oddělena masivním lomeným triumfálním obloukem. Osvětlení zajišťují okna v presbytáři a dvě okna proražená později v hlavní lodi. Během opravy kolem poloviny devatenáctého století byla zazděna původní gotická bohatě profilovaná brána.

Výjimečný poklad chová kostel ve své sbírce středověkých vitráží. Jedenáct sklomaleb z patnáctého století, které dříve zdobily okna v chóru, se nyní nacházejí v Regionálním muzeu v Jičíně. Jedná se o jeden z mála dochovaných originálních souborů této umělecké techniky v regionu. Sklomalby zobrazují světce včetně svatého Petra, Pavla a Jakuba Většího, dále erb donátorů – pánů z Nadslavi a Kopidlna – se jejich znakem černobílé kozí hlavy, a dekorativní kvadriloby. Odborníci je datují přibližně na roky 1350 až 1370. Restaurovány byly pražským restaurátorem Josefem Jiřičkou st. v roce 1977.

Kostel představuje autentické svědectví české vesnické sakrální architektury čtrnáctého století. V roce 2000 se dočkal nové pálené střešní krytiny a nového oplechování. Kdo jej navštíví, setkává se s řídící gotickou stavbou, kterou její tvůrci postavili před více než šesti sty lety a která si tvar i smysl zachovává až do našeho času.