V Horní Rovni, části obce Dolní Roveň v okrese Pardubice, stojí barokní farní kostel svaté Kateřiny. Národní památkový ústav jej spolu s přilehlým hřbitovem eviduje v katalogu kulturních památek pod číslem ÚSKP 26433/6-2070. Jde o stavbu s více než šesti sty lety doložené historie, která odráží složité náboženské proměny Čech od středověku přes reformaci až po rekatolizaci.

Kostel je písemně doložen již roku 1350, kdy byl uveden mezi kostely odstoupenými biskupství litomyšlskému. V průběhu 16. století zde působili kněží podobojí, roku 1615 je doložen kněz Matěj Zub Tuntolyn a roku 1620 evangelický farář Jonáš Nuxellus Hořický. Po rekatolizaci přešla fara pod pátera Antonína Rulikovského, kvardiána pardubického kláštera minoritů. K rovenské faře tehdy patřily i kostely v Holicích, Moravanech a Ostřetíně. Ještě podle popisu z roku 1677 byl kostel dřevěný a vybavený dvěma stříbrnými kalichy, měděnou monstran­cí a cínovou křtitelnicí. Dne 30. srpna 1697 byl položen základní kámen ke zděné stavbě a již roku 1699 byl kamenný kostel dostavěn italským stavitelem Janem Conacrasem.

Architektura kostela je střídmá a účelná. Jde o zděný jednolodní orientovaný bezvěžový kostel obdélného půdorysu s odsazeným půlkruhově zakončeným presbytářem. Střecha je sedlová se štítem na západní straně, presbytář kryje valbová střecha s oplechovaným sanktusníkem nesoucím cibulovitou báň. Na jižní straně přiléhají předsíň a sakristie. Hladké omítky a fasády členěné lizénami do tří polí s bohatě profilovanou římsou tvoří typický barokní výraz. Loď s valenou klenbou měří 16,80 × 11,70 metrů, apsida 7,0 × 6,30 metrů. Kruchta na dvou okrouhlých sloupech zabírá rozměr 5,20 × 11,70 metrů. Odděleně od kostela stojí čtyřhranná zděná zvonice s jehlancovitou střechou o rozměrech 6,90 × 7,20 metrů, postavená roku 1799. Součástí areálu je i barokní márnice z roku 1699 s výrazným štítovým průčelím, valbovou střechou krytou bobrovkami a stěnami členěnými trojicemi lizénových rámů.

Vnitřní vybavení kostela je pozoruhodně rozmanité. Hlavní oltář pocházející z pražského kostela svatého Petra na Poříčí zdobí novodobý obraz svaté Kateřiny od Jana Umlaufa z Kyšperku, barokní šroubovité sloupy a dřevěné zlacené sochy sv. Petra a sv. Máří Magdaleny. Boční oltář sv. Jana Nepomuckého nese reliéf Matky Boží Boleslavské z 18. století. Cenným artefaktem je cínová křtitelnice ve tvaru kotlíku na třech nohách s drápy, vysoká 76 cm s víkem – na jejím okraji se dochoval latinský nápis v gotické minuskuli a český nápis dokládající, že křtitelnici zhotovil Matyáš Konvář. Víko nese dataci do roku 1533. Dubová zpovědnice z 18. století, vyřezávané dubové lavice u hlavního oltáře a kostelní lavice zdobené buď vyřezávanými hvězdami, nebo malovanými obrazy evangelistů dokreslují obraz interiéru, jehož vrstvení sahá od renesance přes baroko až do 19. století.

Kostel v Horní Rovni stojí za návštěvu nejen jako ukázkový příklad venkovské barokní architektury Pardubicka, ale i jako místo, kde se fyzicky setkávají různé epochy – od gotického nápisu na středověké křtitelnici přes barokní mobiliář přenesený z Prahy až po záznamy bouřlivých konfesních dějin Čech.