Kaple Navštívení Panny Marie stojí ve Žďáře v okrese Mladá Boleslav jako trvalá připomínka jubilejního odhodlání tamní obce. Rozhodnutí kapli postavit padlo 2. prosince 1898 na zasedání obecního zastupitelstva, a to u příležitosti padesátého výročí nastoupení Františka Josefa I. na trůn. Od počátku bylo zamýšleno, aby stavba měla větší rozměry a aby ji financovaly veřejné sbírky.

Rozhodující osobou celého projektu se stal rodák Ph. Dr. Matěj Kovář. On a jeho rodina přispěli částkou přesahující 22 000 korun, sám dr. Kovář uspořádal sbírku, která vynesla dalších 2 419 korun, a ostatní sbírky přinesly dohromady 2 017 korun. Pozemek pro stavbu byl rovněž součástí rodinného příspěvku. Neméně důležitá byla bezúplatná výpomoc lidí z okolí, bez níž by se projekt patrně protáhl nebo zdražil.

Stavba započala 2. června 1903. Přes byrokratické komplikace se stavebním povolením ji dokončil Josef Kobosil z Doubrav koncem července 1904. Slavnostního svěcení, jež se konalo v neděli 31. července 1904, se zúčastnil světicí biskup František Krásle a přihlíželo mu více než 2 000 lidí — mezi nimi místní spolky cyklistů, hasičů i čtenářsko-hospodářský spolek. Při té příležitosti přednesl kněžmostský farář Eduard Mattes báseň, která byla posléze otištěna v periodiku Jizeran.

Kaple je novogotická stavba vystavěná podle vzoru hřbitovní kaple v Pelhřimově od stavitele Josefa Šlechty. Orientovaný podélný půdorys zahrnuje polygonální presbytář a západní věž s hrotitým portálem. Hrotitá okna bez kružeb mezi opěráky jsou zasklena leptaným katedrálním sklem od firmy Wolf a Štětka — jde přitom teprve o druhý případ takového zasklení v Čechách vůbec. Věžní hodiny zhotovil Václav Krečmer z Vinohrad; kaple dostala při vzniku také dva zvony s tóny a a cis z pražské zvonařské dílny Arnošta Diepolda. Hodiny i zvony byly vystaveny na výstavě v Praze, kde jejich tvůrci obdrželi stříbrné medaile.

Interiér kaple je vybaven pseudogotickým mobiliářem z dílny Bušků v Huse u Sychrova. Varhany pochází od pražského varhanáře Josefa Hubičky. Křížovou cestu namaloval Villém Müller z Frýdštejna. Lustr byl dodán ze sklárny hraběte Jana Harracha v Novém světě a drobné kovové předměty obstaral pražský pasíř a ciseleur Jan Staněk. Mramorová kropenka i mramorová deska s pozlaceným nápisem nad vchodem jsou dílem Ludvíka Šaldy z Prahy. Na téže desce je vytesán latinský chronogram: Matce naší, Rodičce Boží, ke cti — Marlae, Dei Genetrici, haec Capella.

Pro zvídavého návštěvníka je kaple zajímavá hned na několika rovinách: jako příklad pozdní novogotiky inspirované konkrétní stavební předlohou, jako doklad pečlivě doložené komunitní fundace z přelomu 19. a 20. století i jako sbírka řemeslných prací předních tehdejších dílen z celých Čech. Skutečnost, že zasklení oken bylo v době vzniku teprve druhým svého druhu v zemi, dodává kapli i nezanedbatelný kunsthistorický rozměr.