Kostel svatého Mikuláše v Úvalno je farní kostel panevropské hodnoty, který stojí v obci s tradičním kořenem sahajícím do roku 1238. Památka patří do diecéze ostravsko-opavské a podléhá správě Děkanátu Krnov.

Jednolodní stavba byla postavena v druhé polovině 14. století v gotickém slohu. Svou původní podobu se jí podařilo zachovat díky zděnému jádru s polygonálním kněžištěm, které až do dnešních dní vytváří specifický charakter interiéru. Osově k průčelí se přimyká hranolová věž, která se stala charakteristickým prvkem silhuety kostela. V budoucím vývoji prošel kostel barokní úpravou v roce 1762, kdy získal některé prvky typické pro toto období. V poslední době, konkrétně v letech 2007 a 2008, byla provedena podstatná rekonstrukce věže a výměna kostelní báně. Tuto složitou opravu zajistila vsetínská firma H & B Real, a. s., za nabídnutou částku 1 920 601 korun včetně DPH. Zároveň byla kolem hřbitova vybudována kamenná hřbitovní zeď.

Interiér kostela s výjimkou věnce v kněžišti zůstává věrný gotickému období. Loď je zaklenuta dvěma poli křížové klenby, zatímco kněžiště je zaklenuté hruškou klenbou. K hlavní lodi se přimykají praktické místnosti – sakristie, předsíň a depozitář.

Mimořádně bohatou historii má soubor zvonů. Ve věži visí zvon z roku 1415, který vážil 554 kilogramů a pochází původně z hradu Šelenburku. Nese nápis Jezíš Nazaretský, Král Židů a byl nejstarším zvonem na Krnovsku, než jej v roce 1916 postihla rekvizice. Další zvon z roku 1602 od zvonařského mistra Jakoba Getze vážil 431 kilogramů. Také ten byl rekvírován, avšak během převozu jej pracovníci ukryli. Po skončení světové války jej vrátili do věže, kde zůstal až do rekvizice v roce 1942. Ze soudobějšího období pochází zvon svaté Barbory z roku 1919, ulitý z ocelolitiny brněnskou firmou Manoušek. V roce 1928 pak byly zavěšeny další dva zvony od chomutovské zvonařské firmy Herold – zvon svatého Josefa o hmotnosti 175 kilogramů s nápisy připomínající dobročinnou sbírku místních obyvatel a druhý zvon vážící 430 kilogramů.

Z roku 1893 pocházejí autentické varhany značky Rieger-Kloss s opusovým číslem 416. Jde o jednomanuálový nástroj s deseti rejstříky, který reprezentuje poměrně vzácný typ. Jeho původní mechanickou trakturu nahradila v roce 1926 elektrika. V nedávné historii prošly varhany drobnější údržbou v roce 1999 a v roce 2010 podstoupily komplexnější restauraci, během níž musely být zcela demontovány.

V kostele se nachází hodinový stroj pocházející z konce 19. století. U vstupní brány do hřbitova stojí empírová socha Panny Marie s krucifix em, přičemž na hřbitově se zachovala secesní plastika Truchlící ženy. Kostel si zaslouží návštěvu také pro krajinářský kontext – kolem něj vedou tři cyklostezky č. 6159, 6165 a 6166.