Kostel svatého Jakuba Većího v Kladrubech patří mezi kulturní památky chráněné od roku 1958 a svou historií vypovídá o osudech sakrální architektury středních Čech. Kladruby se zrodily jako osada při důležité obchodní stezce do Bavorska kolem roku 1230, a jejich kostel se po prvé připomíná v roce 1396 jako gotická stavba. V průběhu staletí jej potkaly těžké zkoušky – poničení během husitských válek a zvlášť ničivý požár v roce 1711, po kterém byl chrám pouze provizorně opraven.

Zásadní zlom přišel v roce 1772, kdy se propadl strop půlstoletí starého kostela. V následujících sedmi letech (1772–1779) byl na místě původní stavby vystavěn nový kostel v slohu baroka. Stavbu finančně podpořily sbírky místních věřících i dotace blízkého Kladrubského kláštera, kterou inicioval jeho poslední opat Amanda Streer. V roce 1792 byl chrám povýšen na farní a posléze i na děkanský kostel, což vyjadřovalo jeho rostoucí důležitost.

Další zkouška přišla v roce 1843, kdy kostel opět vyhořel. Věž si dlouho vystačila pouze s provizorní nízkou dřevěnou jedlí střechou. Teprve v roce 1908 je nahradila velká cibulovitá báň s lucernou, která dodala chrámu jeho dnešní Monument podobu. V 20. století byl kostel udržován průběžně; střecha byla natřena v roce 1974 a fasáda opravena v řádech 1974 a 2000.

Stavba působí harmonickým dojmem svou strohostí i výrazností. Loď s obdélníkovým půdorysem se uzavírá na východě půlkruhovým presbytářem. Западní průčelí zdobí hranolová věž se zmíněnou cibulovitou bání, nad vchodem se vypíná socha patrona kostela. Zdobením jsou dva páry volutových pilastřů a bílé lisény, které zdůrazňují plynulost linií. Interiér osvětlují okna částečně zasklená historickými čočkami zalévanými v olovu, zbylá okna zdobí různobarevná sklíčka z let 1911 a 1915.

Srdcem chrámu je rokokový hlavní oltář se skříňovou tumbou a tabernáklem obklopeným soškami andělů. Obrazy a varhany pocházejí z klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, převezené sem po roce 1786, kdy byl klášter uzavřen. Postranní oltáře jsou věnovány svatému Jakubovi a svaté Anně. Mimořádnost svou má dubová kazatelna s visutým řečništěm zdobeným intraziovanou střiškou a figurkami andílků s Kristovým obrazem. Křtitelnice, vyřezávaná ze dřeva, pochází již z doby barokní.

Kladruby mají také poutní tradici dlouhého dechování. Středověkem tudy vedla tzv. norimberská zemská stezka, důležitý obchodní koridor rozdvojující se v Kladrubech na větev tachovskou a přimdskou. Dnes se kostel nalézá na Svatojakubské poutní cestě vedoucí ku hrobu svatého Jakuba v Santiagu de Compostela. Některé z dochovaných středověkých kamenných křížů, jimiž byla cesta lemována, jsou vystaveny před kostelem, což připomíná hloubku minulosti této obce.