Husův sbor na Vršovickém náměstí v Praze Vršovicích je jedním z nejvýznamnějších sakrálních staveb meziválečné doby. Jde o multifunkční budovu Církve československé husitské s číslem popisným 967, která se stala kulturní památkou České republiky až v roce 2022. Architektonicky získal pozornost odborné veřejnosti jako jeden z prvních objektů v Praze stavěný metodou předpjatého betonu.

Idea vlastního sboru se zrodila na shromáždění příslušníků Československé církve husitské dne 1. dubna 1921. Náboženská obec zahájila ihned finační sbírku a získala pozemek v ulici Na Kovárně, kde se dříve nacházel zájezdní hostinec se stejným jménem. Po výběru mezi návrhy několika architektů byl v roce 1929 zvolen projekt Karla Truksy, absolventa Českého vysokého učení technického v Praze. Dne 22. září 1929 se konala slavnost položení základního kamene, darovaného táborskou náboženskou obcí. Kámen pochází z Kozího hrádku u Sezimova Ústí, místa spojovaného s Janem Husem. Pod ním se nachází reliéf představující Jana Husa, který vytvořil roku 1931 sochař a medailér Vilém Amort, s textem „Jdem za Tebou" a věnováním k výročí Husovy smrti.

Stavby se ujala firma stavitele Václava Nekvásila z Prah-Karlína, která se při výběrovém řízení 9. března 1930 zavázala stavbu dokončit ještě téhož roku. Práce probíhaly s úžasnou rychlostí. Převzetím staveniště 16. března následoval ve dvou týdnech výkop základů. Dne 31. srpna 1930 byl na věži vztyčen kalich, 19. září 1930 dostala věž své čtyři zvony pojmenované podle sv. Karla Farského, Jana Husa, Jana Amose Komenského a Růženy. Duchovní správa se nastěhovala 3. listopadu, v základní kámen byla 25. listopadu uložena schránka se stavebními plány a dobovými listinami. Slavnostní otevření pro věřící veřejnost se uskutečnilo 21. prosince 1930 za přítomnosti patriarchy G. A. Procházky a architektů.

Stavba představuje výjimečný doklad individualistické moderny inspirované funkcionalismem s prvky konstruktivismu. Charakteristickým prvkem je mohutná čtyřboká věž přesahující 30 metrů, zakončená stylizovaným čtverhranným kalichem a křížem – symboly husitské tradice. Na koncepci věže se podílel významný představitel českého kubismu Pavel Janák, který s Jiřím Jakubem projektoval i Husův sbor na Vinohradech. Stavba se skládá ze tří částí: modlitebny, věže a obytného domu.

Interiér sboru se postupně obohacoval uměleckými díly. Freskami z roku 1932 od Rudolfa Adámka, znázorňujícími Večeři Páně, Cyrila a Metoděje, Jana Husa a Karla Farského, byly restaurovány v letech 1949 a 1978. Neobvyklé jesličky vytvořil sochař a řezbář Josef Kotyza podle návrhu faráře Františka Adámka; každá postava má svůj symbolický význam. V letech 1973 až 1975 vytvořil Jaroslav Kruis kříž s Kristem a restauroval křtitelnici s plastickou výzdobou sv. Jana Křtitele, kterou obec obdržela darem od evangelíků z Ostravska. Lestenářskou výbavu – oltář, kazatelnu a lavice z modřínového dřeva – navrhl Václav Pešan.

Husův sbor ve Vršovicích zůstává vzácným svědectvím architektury meziválečné moderny a síly husitského myšlení ve dvacátém století. Poskytuje jedinečný pohled na spojení mezi technickými inovacemi a duchovní tradicí české reformace.