Žleby stojí na ostrožně obtékané meandrem řeky Doubravy ve střední části vesnice stejného jména. Hrad si od roku 2002 drží status národní kulturní památky a spravuje jej Národní památkový ústav. Veřejnosti je přístupný od dubna do října.

Hrad založili ve třináctém století Lichtenburkové. První písemnou zmínku nacházíme v roce 1289, kdy jej vlastnil Jindřích z Lichtenburka a jeho potomci postupně přijímali přídomek Žlebští z Lichtenburka. Hrad tak pozvolna vyrůstal ze šlechtické rodiny, která se již v pozdním středověku rozdělovala na jednotlivé větve a postupně ztrácela svůj majetek.

Zlomovým momentem v dějinách hradu byl rok 1356, kdy jej koupil český král a římský císař Karel IV. Hrad se tak stal královským majetkem a byl v následujících staletích opakovaně zastavován jako zástava při finančních transakacích různým šlechtickým rodinám. Během husitských válek zažil Žleby nelehké časy – husité jej dobyli dvakrát. Nejdříve jej v roce 1421 převzali z rukou královských, poté jej radikálnější husitské síly v roce 1427 znovu dobyli a částečně pobořili.

V průběhu druhé poloviny šestnáctého století se v držení hradu vystřídala řada šlechtických rodin. Teprve Alžběta z Nestajova získala Žleby do dědičného vlastnictví a zajistila tak jeho další vývoj. Na konci šestnáctého století prošel hrad podstatnou přestavbou z pozdně gotického stylu na renesanční zámek. Mezi jeho majitele patřili významné aristokratické rodiny jako Černínové z Chudenic, Trčkové z Lípy a Kaisersteinové. Od určitého okamžiku se stal majetkem rodu Auerspergů, který jej vlastnil až do konce druhé světové války.

Auerspergové zanechali na zámku vlastní znárodka. V polovině osmnáctého století provedli barokní přestavbu, která citelně změnila jeho vzhled. Důležitější pro dnešní podobu bylo však, že ve druhé polovině devatenáctého století realizovali romantickou přestavbu v novogotickém slohu. Právě tento styl tvoří tvář Žlebů, jakou jej vidíme dnes – zvýrazňuje historické kořeny hradu v gotice a doplňuje jej romantickou sentimentalitou viktoriánské éry.

Dochovaná podoba zámku tedy reflektuje jeho bohatou historii přes více než šest století. Majestátně se zvedá na ostrožně nad Doubravou a každá vrstva jeho stavby vypovídá o období, které jej formovalo – od gotiky přes renesanci a baroko až po romantické pojetí minulosti. Národní památkový ústav si cení jeho stavebního i историческog významů, což je důvod, proč jej v omezené sezóně pečlivě střeží a přibližuje zájemcům.