Zámek Čížová stojí v malé vesnici severozápadně od Písku v Jihočeském kraji. Jde o kultivovanou stavbu, která si dodnes uchovává svůj architektonický půvab a je chráněna jako kulturní památka. Budova čp. 1 patří mezi nejzachovalější svědky dlouhé minulosti tohoto místa.

Počátky Čížové sahají do roku 1560, kdy zde rod Deymů ze Stříteže zakoupil vesnici a učinil ji střediskem menšího šlechtického panství. Renesanční tvrz byla založena patrně jedním z prvních členů rodin: Janem Deymem ze Stříteže nebo jeho nejstarším synem Mikulášem. Postupem času se Deymové stali majiteli pevně usedlého statku. Během třicetileté války a následujícího stavovského povstání (1618–1620) se rod projevil různou věrností. Jeden z členů byl sice obviněn z účasti na povstání, ale roku 1623, po přestupu na katolickou víru, byl v procesu pobělohorských konfiskací zproštěn viny. Okolo roku 1629 nechal rozšířit a přestavět samotný zámek.

Vlastnictví zámku zůstalo v rodině Deymů až do první čtvrtiny osmnáctého století. Průběh dědictví byl složitý: po smrti v roce 1683 se majetek dělil mezi syny, až se nakonec Čížova dostala k Janu Petrovi Deymovi. Ten hrál v novověcích dějinách zámku klíčovou roli. Roku 1698 rozšířil panství o Oldřichov a inicioval přestavbu původní renesanční tvrze do podoby baroko-romantického zámku. Vysoké finanční zatížení jej však vedlo v roce 1715 k prodeji majetku. Čížovu tehdy zakoupila rodina Černínů z Chudenic, od níž se posléze dostala k Lobkovicům.

Pod správou Lobkovických se stala Čížová centrem hospodářských aktivit. Roku 1753 se do rodiny Lobkovických vdala Marie Ludmila, dcera tehdejšího majitele Františka Antonína Černína, která se provdala za knížete Augusta Antonína z Lobkovic. Ačkoliv bylo těžistěm jejího dědictví panství Mělník, věnovala pozornost i svým jihočeským statkům. V Čížové nechala upravit kostel sv. Jakuba, iniciovala vznik hřbitovní kaple sv. Barbory a u kostela nechat postavit špitál. V roce 1770 byla ze sousední poustevny zřízena škola. Samotný zámek však v té době postupně chátral, protože Lobkovicové v něm nepobývali a správa panství byla soustředěna do Drhovle.

Nový impuls přineslo až roku 1872 umístění lesní správy, která byla součástí decentralizace lobkovických velkostatků. Od té doby sloužil zámek praktickým účelům zemědělství a lesnictví. V přilehlé hospodářské budově později vznikl pivovar Čížová, který zde funguje dodnes. Tak se místo, které prošlo transformací z renesanční tvrze přes barokní rezidenci až k hospodářskému středisku, stalo netypickým ale autentickým svědkem českých dějin.