Zámek se nachází v severovýchodním směru od hlavního města Prahy v úrodném Polabském kraji, přímo ve městě Lysá nad Labem. Jde o stavbu s bohatou a složitou historií, která se rozprostírá od raného středověku až do renesance. Dnes je jeho vnitřek zavřen veřejnosti, neboť od roku 1961 slouží jako domov důchodců. Veřejně přístupný zůstává však rozsáhlý zámecký park a návštěvníci mohou obdivovat také kulturní památky, jež jsou v areálu situovány.

Nejstarší zmínka o stavbě na tomto místě pochází z roku 1052, kdy listina referuje o „věži zvané Lysá". Předpokládá se, že by se zde mohla nacházet věžovitá stavba z jedenáctého století. Ačkoli nejasné zůstává přesné místo původní stavby – v Lysé a jejím okolí existují tři potenciální lokality – jde o doklad, který může být jedním z prvních příkladů věžovitého opevněného sídla na českých územích.

Od třináctého století se na zámeckém vrchu objevuje gotický hrad s příkopy vytesanými přímo ve skále a obranými věžemi. Tento hrad však zaznamenal těžké období během husitských válek, kdy byl zbořen. Později jej rod Smiřických nechali přestavět na pozdně gotický hrad. Gotické prvky stavby přetrvaly pod pozdějšími přestavbami – zejména ve zdech severního křídla nebo v archivech sklepů lze nalézt známky gotického vývoje. V roce 1992 byla během opravy zámeckého průčelí objevena částečně zachovaná gotická pískovcová ostění, která potvrzují dosavadní hypotézy o gotické vrstvě stavby.

Současná renesanční podoba zámku vznikla na příkaz krále Ferdinanda I. roku 1560. Důvodem byla mimo jiné demoliční síla požáru z roku 1558, který postihl jak stavení, tak celé město. Přestavbu vedl dvorní architekt Bonifác Wolmut. Na projektu se podílel také stavitel Ulrico Aostalli de Sala, který do roku 1564 připravil východní křídlo – později nazývané loveckým zámkem krále Ferdinanda. Novou fázi přestavby realizoval stavitel Martin Burmin v letech 1592 až 1593, které završily renesanční podobu zámku. Zámek v té době sloužil jako královské letní a lovecké sídlo.

Dnes je veřejnosti přístupný park dělený na francouzský libosad a anglický park. Francouzský park zdobí bohatá sochařská výzdoba z dílen proslulých sochařů Matyáše Bernarda Brauna a Ignáce Františka Platzera. V areálu najdete také bývalý Klášter bosých augustiniánů a letní kino. Zámek, park i klášter jsou chráněny jako kulturní památky. Návštěvník tedy poznámená, jak se historické vrstvy jedné stavby odráží v krajině – od gotických zbytků přes renesanční architektoniku až k baroknímu uměleckému vybavení.