Hrad Strakonice leží na soutoku zlatonosné řeky Otavy a Volyňky. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Stavba kombinuje prvky gotické, románské a barokní architektury do komplexu tří nádvoří obklopených budovami různých period.

Hrad byl založen mezi lety 1220 a 1235, kdy vzniklo hlavní opevnění se hlubokou příkopem, západní část románského kostela se věží, budova ambitu a palác s kapitulní síní. V roce 1243 darovali Bavor I., účastník křížové výpravy, a jeho manželka (jejíž jméno je neznámé) východní polovinu hradu řádu maltézských rytířů, který zde zřídil komendu.

Stavba se postupně rozrůstala. Za Bavora II. (1260–1280) přibyl nový palác s věží a byly zaklenuty ambity. Počátkem 14. století purkrabí Bavor III. přestavěl západní opevnění a původně hranolovou věž přeměnil na gotickou věž Rumpál. Roku 1402 získali Johanité – maltézský řád – celý hrad, který od roku 1421 sloužil jako rezidence velkopřevorů. Po roce 1500 vybudoval komtur Jan III. z Rožmberka věž Jelenku, severní kamennou hradbu a přestavěl obytný palác. Poslední stavební úpravy byla barokní přístavba z let 1714–1721.

V polovině 15. století se hrad stal scenérií politických zmátek: roku 1449 zde Václav z Michalovic ustavil Jednotu strakonickou proti kališníkům, která však roku 1451 skončila porážkou, a posléze zde zemřel. Roku 1454 byla za jeho nástupce Oldřicha z Rožmberka zveleben špitál s kostelem svaté Markéty.

Během třicetileté války byl hrad dvakrát dobyt – v roce 1620 stavovskými vojsky a později Švédy. Po první pozemkové reformě po roce 1918 utrpěl vážné majetkové újmy včetně záboru 1983 hektarů. Maltézský řád přesto zůstal aktivní; v letech 1932–1933 provedl restauraci fresek v ambitu. Po druhé světové válce následovaly komunistické represe. Poslední převor Antonín Voráček, profesor místního gymnázia a děkan od roku 1939, byl v roce 1954 uvězněn a vrátil se do Strakonic v roce 1960 po amnestii.

Z architektonického hlediska je hrad bohatý. Kostel svatého Prokopa má gotickou loď s kruchtou z počátků stavby (1220–1235). Původně románský palác obsahuje v přízemí kapitulní síň s románským kruhovým oknem a freskami. Zaklenuté ambity jsou zdobeny cennými freskami z let 1310–1340. Na severní stěně kostela se nachází dřevěná socha Madony ze Strakovic z let 1320–1330, jejíž originál je v Národní galerii v Praze. Druhé nádvoří má starý i renesanční palác a věž Rumpál, třetí nádvoří u řeky obsahuje hospodářské budovy.

Hrad Strakonice zůstává svědkem více než osmi set let české historie a architektonického vývoje od romaniky přes gotiku ke baroku.