Pražský hrad leží na skalnatém ostrohu nad Vltavou v centru Prahy a představuje ústřední symbol české státnosti. Se svými rozměry 570 metrů na délku a 128 metrů na šířku patří mezi největší hradní komplexy na světě. Podle Guinnesovy knihy rekordů je to největší starobylý hrad na světě i největší doposud obývaný hrad – svými rozměry překonává i slavný anglický Windsor.
Osídlení této lokality má velmi hluboké kořeny. Archeologické výzkumy prokázaly osídlení již v období neolitu; v Lumbeho zahradě se našly stopy kultur s lineární a vypíchanou keramikou. Stejné místo nese také doklady z eneolitu a pohřební činnost datovanou do doby únětické kultury. Starší písemné zdroje zmiňují pouze chrám Panny Marie, který nechal postavit přemyslovský kníže Bořivojova někdy po roce 885.
Podrobný obraz raně středověkého osídlení se objevil teprve v osmdesátých letech dvacátého století, kdy archeologové prokázali existenci sídliště starší než písemně dokumentovaného. Během devátého století byla ostrožna opevněna hlubokým příkopem; v jeho vrstvách se našly zbytky dřeva (která mohla pocházet z palisády), keramika a ozdoby. Zvláště důležitý byl objev pohřebiště na třetím nádvoří z druhé poloviny devátého století – neváže se na kostel, a je tudíž datováno do doby před příchodem Bořivoje. V roce 1928 Ivan Borkovský v tomto pohřebišti odkryl hrob bojovníka s bohatou výbavou: železný meč, sekeru, dýku, nůž, křesací soupravu, železnou břitvu a dřevěné vědro. Tento nález dokazuje, že vojenská elita tu pobývala již před příchodem přemyslovské dynastie.
Opevňování sídliště do pevné podoby zahájil nejspíše Spytihněv I., syn Bořivojův. Přemyslovské hradiště dosáhlo rozměrů velmi podobných dnešnímu komplexu. Prudké svahy chránily jižní a východní strany; na severu v místě Jeleního příkopu tekl potok Brusnice. Nejzáludnější byla západní strana – zde byl vytvořen obranný příkop 30 metrů hluboký a 24 metrů široký, překonávatelný pouze po mostě. Od devátého století sloužil tento dobře opevněný komplex jako rezidence českých knížat a králů. Dvakrát v historii se stal hlavním sídlem císaře Svaté říše římské, a od roku 1918 slouží jako rezidence prezidenta republiky.
Dominantní stavbou areálu je katedrála svatého Víta, tradičně místo korunovace českých králů a jejich posledního odpočinku. V katedrále spočívají čeští panovníci a další osobnosti vázané na královský dvůr. Jsou zde uloženy české korunovační klenoty a ostatky českých svatých patřících mezi zemské patrony – svatého Václava, Víta, Vojtěcha, Zikmunda a Jana Nepomuckého.
Historické míľniky
- 880
- Kníže Bořivoj I. přemísťuje přemyslovské sídlo na Hradčanský ostroh a staví první kamenný kostel
- 1344
- Karel IV. zakládá arcibiskupství a zahajuje stavbu katedrály sv. Víta podle plánů Matyáše z Arrasu
- 1378
- Smrt Karla IV. – Praha je třetím největším městem Evropy, Pražský hrad centrem impéria
- 1526
- Habsburkové přebírají vládu; Ferdinand I. zve italské architekty, vzniká renesanční Královský letohrádek
- 1576
- Rudolf II.
Stavebný vývoj
Románský hrad z 9. stol. byl ve 13. stol. goticky přestavěn Přemyslem Otakarem II. Karel IV. zahájil výstavbu gotické katedrály (1344). V 16. stol. Ferdinand I. přinesl renesanci – vznikl Královský letohrádek a Míčovna. Maria Terezie ve druhé pol. 18. stol. sjednotila fasády do pozdně barokní podoby. Ve 20. stol. Josip Plečnik adaptoval hrad pro prezidentské sídlo.
Historické udalosti
880 – Bořivoj I. buduje první kamenný kostel; 1344 – Karlem IV. zahájena stavba katedrály sv. Víta; 1541 – ničivý požár části hradu; 1618 – defenestrace jako počátek třicetileté války; 1631 a 1648 – vyrabování sbírek saskými a švédskými vojsky; 1918 – Masaryk se stává prvním prezidentem; 1989 – Václav Havel převzal hrad po sametové revoluci.
Vlastníci
Od 9. stol. Přemyslovci; 1310 Lucemburkové (Karel IV. povýšil hrad na císařskou rezidenci); 1526 Habsburkové; 1918 Československá republika a od té doby sídlo prezidentů.
Zaujímavosti
Pražský hrad je největší hradní komplex na světě podle Guinnessovy knihy rekordů. Zlatá ulička, kde bydleli hradní střelci a zlatníci, byla krátce domovem i Franze Kafky (dům č. 22). Korunovační klenoty jsou uloženy v uzamčené komoře za sedmi zámky, jejichž klíče drží sedm různých osob.
Sprievodca
Zobraziť text sprievodcu
Vítejte na Pražském hradě. Stojíte před branou největšího hradního komplexu na světě — jeho rozloha přibližně 70 000 metrů čtverečních mu vynesla zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Historie tohoto místa začíná kolem roku 880, kdy si ostroh nad Vltavou vybral za své sídlo kníže Bořivoj I. z rodu Přemyslovců. Od té doby se odsud psaly dějiny české země: vládli tu knížata a králové, císaři Karel IV. a Rudolf II. a od roku 1918 zde sídlí prezidenti republiky — od Tomáše Garrigua Masaryka přes Václava Havla až po dnešek. Hned u vstupu si všimněte hradní stráže: vojáci se střídají každou celou hodinu a v poledne můžete zažít slavnostní střídání s fanfárami. Projděte branou na první nádvoří a nechte se vést dál — do areálu, který je vlastně malým městem ve městě.
Přes první a druhé nádvoří dojdete na třetí, kde se před vámi nečekaně otevře pohled, na který se nezapomíná: katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha vyrůstá z dlažby tak blízko, že ji celou stěží obsáhnete očima. Její stavbu zahájil roku 1344 francouzský mistr Matyáš z Arrasu a po jeho smrti dílo převzal geniální Petr Parléř. Dokončení se však katedrála dočkala až v roce 1929 — stavěla se tedy neuvěřitelných 585 let a vystřídaly se na ní generace stavitelů, kteří věděli, že hotový chrám nikdy nespatří. Zakloňte hlavu a najděte vrchol hlavní věže: měří 96,5 metru a po zhruba 280 schodech se z ní otevírá jeden z nejkrásnějších výhledů na Prahu.
Uvnitř katedrály zpomalte. Světlo procházející barevnými vitrážemi, štíhlé gotické pilíře a ticho, které tu panuje i v davu návštěvníků, dělají z chrámu duchovní srdce země. Nejposvátnějším místem je kaple sv. Václava, zdobená tak bohatě, že připomíná spíše klenotnici než kapli — a klenotnicí svým způsobem opravdu je: v katedrále jsou za sedmi zámky uloženy české korunovační klenoty a každý ze sedmi klíčů drží jiný z nejvyšších představitelů státu a církve. Pod klenbami chrámu odpočívají čeští králové; jejich hroby připomínají, že katedrála byla po staletí místem korunovací i posledního rozloučení panovníků.
Z třetího nádvoří vstupte do Starého královského paláce. Jeho srdcem je Vladislavský sál — největší světský gotický prostor v Čechách. Pod jeho vzdušnou klenbou se kdysi konaly korunovační hostiny a dokonce rytířské turnaje, dnes se zde volí prezident republiky a odehrávají se tu nejslavnostnější chvíle státu. Hned vedle nahlédněte do Ludvíkova křídla: z jeho oken byli roku 1618 vyhozeni královští místodržící — slavná pražská defenestrace, která rozpoutala konflikt přerůstající v třicetiletou válku. Stojíte tedy v místnosti, kde jedno otevřené okno změnilo dějiny Evropy.
Za katedrálou na vás čeká úplně jiný svět. Románská bazilika sv. Jiří patří k nejstarším stavbám areálu — po gotické vzdušnosti katedrály vás překvapí její strohá, těžká krása, silné zdi a šero, ve kterém se snadno přenesete o tisíc let zpátky. A pak už vás kroky dovedou do Zlaté uličky: řady drobných barevných domků přitisknutých k hradbám, kde kdysi žili hradní střelci a řemeslníci. V domku číslo 22 bydlel v letech 1916 až 1917 Franz Kafka a chodil sem psát své povídky. Projděte uličku pomalu a představte si každodenní život v domcích, kde se dospělý člověk téměř nenarovná.
Návštěvu zakončete tam, kde je Hrad nejkrásnější — v zahradách na jižních svazích. Otevírá se z nich výhled na střechy Malé Strany a celé město pod vámi; jejich dnešní podobu výrazně ovlivnil architekt Josip Plečnik, kterého úpravami Hradu pověřil prezident Masaryk. Na opačné, severní straně areálu leží Královská zahrada s renesančním Letohrádkem královny Anny a Míčovnou. Od roku 1992 je Pražský hrad jako součást historického centra Prahy zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Až budete zahradami scházet dolů k městu, ohlédněte se: silueta katedrály nad hradbami je obraz, který si z Prahy odnese každý.
Tipy pre návštevníkov
Přijďte brzy ráno nebo v podvečer, kdy je v areálu nejméně lidí a nádvoří máte skoro pro sebe. Nahoru vystoupejte Zámeckými schody od Malostranské — je to nejhezčí cesta na Hrad s výhledy na město už během stoupání. V poledne si nenechte ujít slavnostní střídání hradní stráže s fanfárami; menší střídání probíhá každou celou hodinu. Výstup na věž katedrály po zhruba 280 schodech odmění nejkrásnějším výhledem na celou Prahu. Do venkovních areálů a zahrad je vstup zdarma — katedrálu, Starý královský palác a Zlatou uličku pak navštívíte na okruhovou vstupenku.
Časté otázky
Jak velký je Pražský hrad?
Pražský hrad má rozlohu přibližně 70 000 čtverečních metrů a je tak největším hradním komplexem na světě – tento titul mu potvrdila Guinnessova kniha rekordů.
Kdy byl Pražský hrad postaven?
První kamenné stavby na místě hradu vznikly kolem roku 880, kdy kníže Bořivoj I. přemístil přemyslovské sídlo na Hradčanský ostroh. Hrad se pak rozrůstal a přestavoval po celé tisíciletí.
Co mohu na Pražském hradě vidět?
Na Pražském hradě najdete katedrálu sv. Víta, Vladislavský sál, Zlatou uličku, Starý královský palác, baziliku sv. Jiří, Královský letohrádek a nádherné zahrady s výhledem na celou Prahu.
Je vstup na Pražský hrad zdarma?
Vstup do venkovních areálů a zahrad hradu je bezplatný. Za vstup do katedrály sv. Víta, palácových interiérů, Zlaté uličky a dalších expozic se platí vstupné (několik okruhů různých cen).
Pre deti
Víš, že Pražský hrad není jen jeden hrad? Je to vlastně celé město za hradbami! Najdeš tu ulice, náměstí, kostely, paláce i zahrady. A je tak obrovský, že je zapsaný v Guinnessově knize rekordů jako největší hradní komplex na světě. Kdysi dávno tu bydleli králové a císaři, a dneska tu pracuje prezident. Když půjdeš po nádvořích, šlapeš po stejných kamenech jako Karel IV. nebo císař Rudolf II.
Firmy v okolí
V okolí
Pražský hrad leží na vrchu Hradčany v Praze.
V okolí hradu se nachází další historické budovy a památky, jako je Staroměstská radnice a Karlova most.
Ubytovanie v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Sprievodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Hľadať výlety a aktivity →Tematická trasa
První až třetí nádvoří. Vstupte hlavní branou kolem hradní stráže a projděte postupně všemi nádvořími; hrad se před vámi otevírá krok za krokem, až se na třetím nádvoří vynoří katedrála.
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Prohlédněte si kapli sv. Václava a hroby českých králů; kdo má dost sil, může vystoupat asi 280 schodů na věž vysokou 96,5 metru s výhledem na celou Prahu.
Starý královský palác a bazilika sv. Jiří. Projděte Vladislavský sál, největší světský gotický prostor v Čechách, kde se dnes volí prezident, a nahlédněte z oken Ludvíkova křídla, odkud roku 1618 letěli místodržící při pražské defenestraci; poté navštivte románskou baziliku sv. Jiří.
Zlatá ulička a jižní zahrady. Projděte uličku drobných barevných domků (v čísle 22 bydlel Franz Kafka) a návštěvu zakončete v zahradách na jižních svazích s výhledy na střechy Malé Strany a celé město.
Sezónne odporúčania
Jaro. Nejlepší čas pro hradní zahrady. Otevírá se Královská zahrada s renesančním Letohrádkem královny Anny a Míčovnou, všechno kvete a jižní zahrady s Plečnikovými úpravami nabízejí první teplé posezení s výhledem na probouzející se Prahu.
Léto. Dlouhé dny znamenají dlouhé večery na jižních svazích — podvečerní procházka zahradami, když davy odejdou a město pod vámi zalije zapadající slunce, patří k nejsilnějším pražským zážitkům. Na katedrálu a Zlatou uličku vyrazte hned ráno, dokud je areál klidný.
Podzim. Jižní svahy pod Hradem se zbarví dozlatova a nad Vltavou se ráno drží mlhy, ze kterých vystupuje silueta katedrály — vděčný čas pro fotografy. Návštěvníků ubývá a interiéry, Vladislavský sál i bazilika sv. Jiří, si užijete v klidu.
Zima. Advent dodá nádvořím sváteční atmosféru a zasněžená katedrála nad městem je obraz jako z pohádky. Turistů je nejméně za celý rok, takže Zlatou uličkou projdete téměř sami — a poledne se slavnostním střídáním stráže s fanfárami hřeje i v mrazu.
Vizualizácie a umelecké pohľady
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Pohľad z okolia
Animovaný pohľad vygenerovaný zo skutočnej fotografie okolia
Atmosféra miesta
Atmosférická vizualizácia prostredia a doby
Tipy od návštevníkov
Zatiaľ žiadne tipy. Buďte prví!
Prihláste sa a pridajte svoj tip.
Zdroje a literatúra
- Wikipedia o Pražském hradu
- Národní památkový ústav - Pražský hrad v databázi NPÚ
- Šlajerová, J. (2011). Pražský hrad: historie a současnost. Praha: Libri.
- Kupka, V. (2009). Pražský hrad: architektura a sochařství. Praha: Paseka.
- Šmahel, F. (1998). Pražský hrad v době přemyslovské. Praha: Karolinum.
- Muzeum Pražského hradu
- Oficiální stránky Pražského hradu
Recenzie a komentáre