Náchod je hrad přestavěný na zámek položený ve stejnojmenném městě v Královéhradeckém kraji. Od svého vzniku až do roku 1945 sloužil jako hlavní sídlo majitelů Náchodského panství. V roce 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou a dnes jej spravuje Národní památkový ústav ve vlastnictví státu.

Vznik hradu se tradičně připisuje Hronovi, který jej měl založit okolo poloviny 13. století – roku 1254 se zmínka o Náchodě objevuje v jeho přídomku. Archeologické nálezy však z doby před rokem 1300 z hradu ani města nepochází. S ohledem na existenci kvalitně vybudovaného kostela svatého Jana Křtitele ze druhé poloviny 13. století se předpokládá, že hrad i město mohly být založeny až v první čtvrtině 14. století, v době, kdy Jan Lucemburský získával Slezsko.

Hronův syn Ješek se roku 1316 vzbouřil proti Janovi Lucemburskému a byl potrestán nucenou výměnou Náchoda za Kostelec nad Černými lesy. Panovník následně roku 1327 přenechal hrad Berkům z Dubé a Lipého. Koncem 14. století jej vlastnil Jetřích z Janovic; po jeho smrti roku 1412 dal Václav IV. hrad Jindřichu Leflovi z Lažan. Mezi dalšími majiteli se objevují čeští králové Jan Lucemburský a Jiří z Poděbrad. Roku 1544 získal město Náchod Zikmund I. Smiřický ze Smiřic, představitel protestantského rodu zastávajícího významné pozice v království.

Když starobylý hrad přestával vyhovovat reprezentačním požadavkům Smiřických, byla zahájena jeho přestavba na renesanční zámek. V letech 1554 až 1614 jej přebudovávali Václav Smiřický a Albrecht Václav Smiřický. Po roce 1614 se majitelem stal Albrecht Jan Smiřický, utrakvista, který se jako příznivec zimního krále Bedřicha Falckého podílel na pražské defenestraci. Po bitvě na Bílé hoře přešel zámek na Jindřího Jiřího Smiřického a následně jej v roce 1623 prodal Trčkům z Lípy. Po jejich zavraždění a Valdštejnově smrti roku 1634 přidělil Ferdinand II. panství svému generálu Octaviu Piccolominimu.

Octavio Piccolomini zahájil s druhou manželkou, vévodkyní Marií Sasko-Lauenburskou, v letech 1650 až 1656 barokní přestavbu. Rozšířil stavbu o opevnění dle projektu Giovanni Pieroniho a postavil zámeckou kapli podle návrhů Carla Luraga. Do zámku nechal přestěhovat gobelíny z bruselského paláce a pověřil vlámského malíře Pietera Snayerse vytvoření dvanácti velkoplošných maleb bitev pro výzdobu. Tato plátna, připomínající vojenské úspěchy Piccolominiů ve třicetiletá válce, se nyní nacházejí v Heeresgeschichtliches Museum ve Vídni. Piccolomini zde rovněž založil rodovou portrétní galerii, z níž se jeden jeho portrét dostal do Národní galerie v Praze. Stavbou pokračovali další členové rodu až do roku 1730.

Dnes je Náchod státní nemovitostí spravovanou Národním památkovým ústavem a je přístupný veřejnosti. Jeho historie, kterou v jeho zdech napsali čeští králové i významné aristokratické rody, činí z něj jedinečný svědka středoevropských dějin.