Mirošovský zámek, nacházející se ve stejnojmenném městě v okrese Rokycany, je historickou památkou s bohatou minulostí. Založen rodem Gryspeků jako renesanční panské sídlo na konci šestnáctého století, byl později přestavěn do barokního stylu v letech 1723 podle plánů architekta Jakuba Augustona. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka od roku 1964.

Historie zámku sahá až do čtrnáctého století, kdy v Mirošově stála tvrz Dvorec, která v první čtvrtině patnáctého století zanikla. Nové panské sídlo postavili Gryspekové z Gryspachu na počátku šestnáctého století. Ferdinand Gryspek, syn Floriána Gryspeka, je pravděpodobným stavitelem renesančního zámku, který v roce 1588 zdědil Mirošov jako dědictví po otci. Po Ferdinandově smrti bez potomků přešlo panství k jeho bratrancům a následně bylo prodáno Adamu staršímu Vratislavovi z Mitrovic, který v roce 1616 získal majetek. Po Adamově smrti se panství dostalo do rukou jeho vdovy Salomény, ale její dluhy vedly k tomu, že musela statek prodat.

V letech 1635–1644 byl novým majitelem Adam Václav Boryně ze Lhoty. Tvrz v době třicetileté války nejspíše chátrala a byla oceněna na pouhých 500 kop grošů. Po smrti Marie Magdalény, dceři Veroniky Boryňové z Gryspachu, se Mirošov dostal k Františkovi Diviši Vratislavovi z Mitrovic, který v roce 1677 zemřel. Jeho syn Adam František a následně Jan Antonín Vratislav z Mitrovic se stali majiteli panství.

Roku 1723 přestavěl Vratislavové z Mitrovic renesanční tvrz do barokního zámku podle plánů Jakuba Augustona. Tato přestavba však vedla k velkým dluhům, a tak roku 1726 byl zámek prodán císařské komoře za 226 tisíc zlatých. Zámek sloužil jako sídlo pro úředníky spravující mirošovský železářský podnik a později osecký statek.

V roce 1868 se majitelem stal Bethel Henry Strousberg, kterému Mirošov patřil až do krachu jeho podniků v roce 1875. O čtyři roky později zámek koupil hrabě Josef Colloredo-Mansfeld a roku 1890 Mirošovské kamenouhelné těžařstvo. Jan Fitz, ředitel společnosti, nechal zámek v letech 1893–1897 opravit a interiéry vybavit v neorokokovém stylu.

Mirošovský zámek je dnes chráněn jako kulturní památka a představuje zajímavou možnost prozkoumat bohatou historii regionu. Jeho architektonická transformace od renesanční tvrze k baroknímu zámku odráží změny v kulturním a sociálním kontextu tehdejší doby. Návštěva tohoto místa nabízí nejen pohled na historickou architekturu, ale také příležitost pochopit proměnlivý osud šlechtických rodů a jejich vliv na regionální rozvoj. Mirošovský zámek stojí za návštěvu pro každého, kdo se zajímá o historii českého venkova a jeho architektonické památky.