Bražec patří mezi nejstarší dochované tvrziště v Čechách. Zaniklá tvrz se nachází u stejnojmenné obce v okrese Karlovy Vary na návrší v nadmořské výšce 793 metrů, nad zbytky vesnice Kostelní Hůrka, která také již neexistuje. V bezprostředním sousedství tvrze stával zaniklý kostel svatého Bartoloměje, svědček kdy chvíle, kdy toto místo bylo ještě součástí živé středověké komunity.

Archéologické výzkumy z let 1986 až 1989 prokázaly, že tvrz vznikla v první polovině třináctého století. Nejstarším písemně doloženým vlastníkem byl zeman Beneda z Bražce, který se objevuje jako svědek na listině z roku 1289, ačkoli první přímá zmínka o samotné tvrzi pochází až z roku 1316. Po roce 1410 patřil Bražec Janu Svinovcovi ze Svinavy a zůstal v jeho rodině. Někdy v průběhu první poloviny patnáctého století však tvrz vyhořela a zanikla, jak dokládají archeologické nálezy. Přesto oblast nezůstala zcela opuštěna – na konci patnáctého století se majitelem stal Jindřích III. z Plavna. Roku 1510 panství koupil Jiří Plick z Plickensteina, později jej vlastnili Zedtwitzové. Významným mezníkem bylo, když Anna Karolina Colonna, rozená Šliková, panství včetně tvrze, dvora a vsí Bražce a Javorné koupila a připojila je k panství hradu Andělská Hora. V roce 1622 došlo k dalšímu přesunu – Černíny z Chudenic panství převedly k zámku Stružná.

Dochované tvrziště má charakteristický elipsovitý půdorys se delší osou dlouhou 35 metrů. V terénu jsou viditelné val a příkop, které tvrz obklopovaly. Archéologické sondy však odkryly podstatně více – objevily 170 centimetrů široku hradbu, která byla provázána s čtverhrannou věží o rozměrech 5,5 krát 5,5 metrů s nesmírně silnými zdmi tlustými 120 centimetrů. Výzkumy také prozradily zbytky stavby z mladší stavební fáze. Při výstavbě hrála významnou roli dřevo, což není překvapivé pro tak ranou stavbu. Všechny tyto pozůstatky tvrziště lze podle nálezů datovat tak, aby bražecké tvrziště bylo považováno za zbytky malého hradu nebo jednu z nejstarších tvrzí v Čechách.

Dnes se tvrziště nachází na volně přístupném návrší v těsné blízkosti hranice Vojenského újezdu Hradiště. Pro návštěvníky je přístup poměrně snadný – ze silnice, po níž vede cyklotrasa číslo 2249, odbočuje polní cesta, která vede až k východnímu úpatí kopce se zbytky tvrze. Místo tak umožňuje těm, kdo se zajímají o středověkou historii, nahlédnout do dějin raného českého feudalismu přímo v terénu.