Boršov je zaniklý hrad, který stojí na strmém svahu nad řekou Vltavou jižně od dnešní obce Boršova nad Vltavou, v okresu České Budějovice v Jihočeském kraji. Od roku 1963 je jeho terénní pozůstatky chráněny jako kulturní památka.

Hrad nejspíše založil před rokem 1261 Albert z Boršova, šlechtic spřízněný s vlivným rodem Bavorů ze Strakonic. Vedle Alberta zde sídleli jeho bratři Beneš a patrně také Tobiáš. V sedmdesátých letech 13. století však Albert odešel do Horní Stropnice, zatímco Beneš si zvolil nové sídlo v tvrzi u Křemže. Albert před smrtí věnoval své boršovské panství vyšebrodskému klášteru. Převod se uskutečnil za opata Oty II., patrně brzy po jeho nástupu do funkce v roce 1286, nejpozději však do roku 1290. Darování potvrdil 20. března biskup Tobiáš z Bechyně a tři dny poté i král Václav II. Vyšebrodští cisterciáci mohli hrad ještě nějakou dobu užívat ke správě svého odlehlého majetku, ale nejpozději na přelomu 13. a 14. století byl opuštěn. Po té zůstal jen ruinou.

Stavebně se jednalo o přibližně lichoběžníkový hrad. Jižní stranu dostatečně chránил strmý svah vltavského údolí, zbývající strany zajišťoval val a příkop. Přístup vedl nejspíše od východu, kde bylo opevnění zdvojeno. Hrad patřil spíše k nižší kvalitativní úrovni šlechtických sídel; stavitel Tomáš Durdík usuzoval, že stavby zde hrály významnou roli dřevo. V terénní podobě se až na val, příkop a čtverhrannou prohlubeni v západním cípu neuchovalo mnoho. Tento terénní tvar však může být také novověkého původu. Při malém archeologickém výzkumu v roce 2020 však byly na hraně hradního jádra nalezeny zděné konstrukce, které by mohly být pozůstatkem obvodové hradby.

O dějinách hradu neexistují písemné prameny. Poznatky se tedy opírají o terénní pozorování a archeologické nálezy. Již August Sedláček spojil tyto terénní zbytky s přídomkem pánů z Boršova, avšak chybně k nim připojil zprávy z přelomu 14. a 15. století. Josef Ladislav Píč hrad navštívil v roce 1906, ale jeho datace do 6.–7. století byla chybná. Přesnější poznatek přinesl Bedřich Dubský, který na základě nalezené keramiky hrad správně datoval do 12.–13. století. V roce 2018 byly pomocí detektoru kovů objeveny tři stříbrné vídeňské feniky vyražené za habsburských arcivévod, používané v jižních Čechách od 13. do poloviny 15. století. Tyto mince jsou důkazem středověkého osídlení i obchodních kontaktů.

Dnes jsou pozůstatky hradu dostupné po červené turistické značce od Zátkova mlýna u Boršova nad Vltavou, vedoucí podél Vltavy směrem k Třísovu. U lokality se odděluje červená odbočka k Reuterovu pomníku. Místo poskytuje nejen vhled do středověkého šlechtického života v Jižních Čechách, ale také krásné výhledy na řeku Vltavu.