Vysoká škola sociální v Brně má své kořeny v plánech z května 1945, kdy krátce po skončení druhé světové války vznikla na Masarykově univerzitě skupina pedagogů vedená sociologem Inocencem Arnoštem Blášou. Tato skupina usilovala o vytvoření nové – pátou – fakulty univerzity věnované sociálním vědám, které byly do té doby vyučovány pouze na filozofické fakultě. Akademický senát MU návrh odmítl. Paralelně v Praze se připravoval vznik konkurující Vysoké školy politické a sociální, a ministerstvo školství nepodpořilo vytvoření samostatné instituce v Brně. Jako kompromis vznikla v březnu 1946 brněnská pobočka pražské školy s dvouletým studijním programem. Ten se však studentům ani pedagogům nezdál dostatečný, a tak byla nakonec schválena samostatná brněnská Vysoká škola sociální, zřízená zákonem č. 124/1947 Sb., který vstoupil v účinnost 17. července 1947. Škola zahájila činnost k začátku zimního semestru akademického roku 1947/1948.

Na Vysoké škole sociální se vyučovaly lékařské disciplíny, právo, psychologie a sociologie. Pedagogický sbor tvořili externí profesoři z Masarykovy univerzity a odborníci z praxe – škola zpočátku nemohla zaměstnávat vlastní pedagogy. Stejně tak postrádala vlastní prostory; vyučovalo se postupně v šesti pronajatých budovách po Brně. Až v květnu 1949 získala škola stálé sídlo v budově právnické fakulty MU na ulici Veveří. Při škole byl v roce 1948 založen Vědecký ústav sociální, který sídlil v ulici Gorkého.

Komunistický převrat v únoru 1948 výrazně změnil orientaci školy. Pedagogický sbor byl radikálně obměněn a obsah výuky přeorientován podle nových ideologických principů – sociologie byla zcela zrušena, právní a lékařské vědy omezeny. Od pátého semestru se studenti dělili do dvou, později tří specializačních směrů zaměřených na sociální péči a hospodářství. První absolventi školu ukončili v létě 1949 a získali titul magistr sociálních věd; od roku 1950 mohli absolventi doktorského studia obdržet titul doktora sociálních věd.

Existence školy byla však krátká. Zákon č. 227/1949 Sb., který vstoupil v účinnost 4. listopadu 1949, nařídil postupné rušení brněnské Vysoké školy sociální spolu s dvěma pražskými školami. V Praze byla zřízena nová Vysoká škola politických a hospodářských věd. Přijímací řízení v Brně bylo zrušeno již v září 1949, avšak stávajícím studentům bylo umožněno své studium dokončit. Poslední absolventi opustili brněnskou školu na konci roku 1951, a v roce 1952 byla definitivně zrušena.

Vysoká škola sociální tak představovala krátkou kapitolu československého vysokoškolství. Její pětiletá existence ilustruje jak těžké byly počátky sociálních věd jako akademické disciplíny v poválečné republice, a jak zásadně ji změnil komunistický převrat v únoru 1948.