Čelakovského sady se rozkládají mezi ulicemi Legerovou, Mezibranskou a Vinohradskou, na mírně svažitém terénu v nadmořské výšce 215 až 226 metrů. Kdo sem přijde od Václavského náměstí nebo od muzea, ocitne se v zelené oáze, která navzdory svému rušnému okolí nabízí přirozenou zeleň, pozoruhodné stromy a několik zajímavých soch.

Místo, kde park dnes stojí, nebývalo vždy takové. Před dokončením budovy Národního muzea se tu na zrušených městských hradbách rozkládal tzv. Malý park, součást širší Dlouhé promenády. Teprve roku 1882, po dostavbě muzea, přebudoval Malý park český zahradní architekt František Thomayer a dal mu podobu kultivovaného parkového prostoru. Park byl pojmenován na počest básníka Františka Ladislava Čelakovského. Velkou ranou pro sady se stala výstavba Severojižní magistrály v sedmdesátých letech dvacátého století, která park plošně zmenšila a rozdělila ho na dvě samostatné části propojené podchody.

V roce 2018, v rámci celkové rekonstrukce budovy Národního muzea, prošly i Čelakovského sady rozsáhlou obnovou za 13 milionů korun. Získaly novou dlažbu, nový mobiliář a bylo zde zasazeno přibližně sto tisíc rostlin. Z původní Thomayerovy kompozice se ovšem do dnešních dnů nezachovalo nic.

Dřeviny jsou v parku rozmístěny volně a čítají přibližně 30 druhů. Mezi listnatými stromy převažují jerlín japonský, lípa malolistá a javor mléč, přičemž místy roste i několik dubů letních. Obvod parku lemují zahušťěné keře – zimolaz tatarský, pustoryl věncový, ptačí zob, tavolník van Houetteův a hlohyně šarlatová.

Sady jsou mimo zeleně pozoruhodné také svými sochařskými a dendrologickými památkami. Stojí zde mramorová socha české divadelní herečky Otylie Sklenářové-Malé z roku 1933, dílo sochaře Ladislava Šalouna vytvořené z bílého mramoru. Snad nejcitlivěji historicky nabitým místem parku je lípa svobody: v roce 1990 ji zde společně zasadili Václav Havel a Alexandr Dubček. Přítomnost obou symbolických osobností polistopadového obratu dává tomuto stromku rozměr živého historického dokumentu. Dalším stromem svobody je dub taborský, vysazený 28. října 2018 u příležitosti výročí vzniku Československa.

Čelakovského sady nejsou velký park, ale jsou hustě vrstvené historií i symbolikou. Stojí za krátkou zastávku při návštěvě Národního muzea – ne pro okázalost, ale pro tiché doklady české moderní minulosti, které tu rostou doslova ze země.