Klášter Milosrdných sester svatého Kříže v Chebu vznikl v letech 1930 až 1932 podle návrhu architektů Antona Schneidera a Karla Paschera. Jednalo se o velkorysý komplex s přibližně 800 místnostmi, jehož dominantní součástí byl trojlodní kostel Povýšení (Nalezení) svatého Kříže ve stylu starokřesťanské či raně románské baziliky. Kostel byl vysvěcen 24. září 1933. Architektonické řešení se zrodilo ze skutečnosti, že původní klášterní areál z let 1869–1914 na okraji historického jádra Chebu přestal kongregaci Milosrdných sester vyhovovat a byla potřeba větší prostory.

Kostel charakterizovala široká střední loď lemovaná užšími bočními loďami s emporami, které od hlavní lodi oddělovaly zdvojené arkády. Presbytář byl uzavřen půlkruhem. Interiér zdobily práce chebských umělců – byzantské malby od Alexandera Brömseho a Franze Dietla, monumentální kříž k oltáři od sochaře Johanna Adolfa Mayera a mramorové oltáře od Andrei Lugerta.

Osud kláštera se po druhé světové válce razantně změnil. Areál se stal internačním táborem určeným pro Němce k odsunu. Sestry sv. Kříže mohly zůstat do října 1950, kdy byla jejich kongregace rozpuštěna. Pohraničníci si sem přestěhovali kasárny, které zde zůstaly až do roku 1990. Kostel sloužil jako tělocvična; jeho vybavení bylo zničeno, presbytář poškodil požár. Po sametové revoluci se areál postupně dostával do rozvratu kvůli vandalizmu bezdomovců. Okna v přízemí a suterénu byla zazděna.

Kongregace klášter po roce 1990 sice dostala zpět, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jej brzy prodala. Od roku 2005 jej vlastnila společnost Beta Games se sídlem v Teplicích, která původně plánovala přestavbu na kasino, později na byty. Stavba mezitím postupně chátral – věž postrádala krov provizorně zakrytý lepenkou, střecha měla velké díry a okna byla rozbita. Plechová krytina byla rozkradena, klášterní budovy částečně postrádaly krovy.

Roku 2015 nastala poslední snaha o záchranu. Spolek věnovaný záchraně kláštera pořádal v srpnu prodejní fotografickou výstavu v křížové chodbě františkánského kláštera, jejíž výtěžek měl přispět k záchraně. V říjnu se poprvé po 65 letech konala církevní pouť s přibližně 50 účastníky, z nichž zhruba 80 procent přicestovalo z Německa. Všechny snahy byly marné. Na počátku dubna 2016 došlo k demolici. Přestože majiteli hrozila pokuta až do dvou milionů korun za likvidaci kulturní památky, musel zaplatit jen několik desítek tisíc. V říjnu 2016 byla stavba zcela srovnána se zemí.